Grindavík se propadá, peklo na Islandu otevírá chřtán

Pod městem, které kvůli seismické aktivitě opustily jeho téměř čtyři tisícovky obyvatel, a jeho okolím se nyní táhne 15 kilometrů dlouhý magmatický tunel, který sahá až k mořskému dnu.

„Pod Grindavíkem se valí jako podzemní nákladní vlak,“ řekl podle stanice BBC Matthew Roberts z Islandského meteorologického ústavu.

Město podle něj postupně klesá a přibližuje se lávě. Západní část Grindavíku klesla za uplynulý týden o více než jeden metr. Nyní v tom pokračuje tempem asi čtyři centimetry za den.

Magma na poloostrově Reykjanes podle nejnovějších odhadů leží jen asi 800 metrů pod povrchem. „Na povrch proniká staletou trhlinou, jak naznačují letecké snímky,“ řekl Roberts.

„Nečekáme explozivní erupci,“ poznamenal k současné situaci v oblasti. „To ale nemusí být dobrá zpráva,“ podotkl. Při výbušné, explozivní erupci je totiž sopečný materiál do okolí prudce vyvrhován a většinou jde o relativně časově krátkou epizodu. „Erupce s nízkou intenzitou byl ale mohla znamenat, že se láva z trhlin bude vylévat dlouhé měsíce,“ dodal.

Pokud by k tomu došlo, láva bude nejspíš směřovat na jih ke Grindavíku a také na sever a západ, směrem ke geotermální elektrárně Svartsengi a Modré laguně, jedné z nejznámějších turistických atrakcí Islandu.

Kolem Svartsengi se už začíná budovat ochranná bariéra, slavné lázně Modrá laguna jsou zavřené a budou si zřejmě muset „poradit samy“.

Experti se podobně jako Matthew Roberts domnívají, že na Islandu začalo „dlouhé období intenzivní vulkanické činnosti“.

„Nynější erupce hrozící na poloostrově Reykjanes je součástí cyklu vulkanické aktivity, který se vrací zhruba jednou za 1000 let,“ uvedl podle serveru Livescience Edward Marshall ze Severského vulkanologického centra Islandské univerzity. „Ten čas právě nadešel,“ dodal.

Podle profesora vulkanologie Clivea Oppenheimera z Cambdridgeské univerzity období nečinnosti trvají 600 až 1200 let. „Po nich následují období erupcí dlouhá 200 až 500 let,“ uvedl podle Livescience.

Poslední větší seismická aktivita se na Islandu, který leží na rozhraní euroasijské a severoamerické tektonické desky, projevila začátkem července rovněž v oblasti poloostrova Reykjanes, s epicentrem několik kilometrů východněji.

Sopka Fagradalsfjall v neobydlené části ostrova vybuchla také začátkem roku. Šlo o třetí podobnou událost v regionu jihozápadně od hlavního města Reykjavíku od roku 2021. 

V regionu, který je ohniskem sopečné a seismické aktivity, leží i mezinárodní letiště Keflavík.