Článek
Mírový plán není hotov, současný návrh je pracovní verze, řekl podle Reuters Zelenskyj. USA chtějí mír rychle, Ukrajina ale potřebuje kvalitní mír, uvedl.
Dodal, že Ukrajina neuzná Donbas za ruské území ani de iure ani de facto. Na Donbasu podle něj nebude žádná svobodná ekonomická zóna pod ruskou kontrolou.
Trump po berlínském jednání viděl konec války nadějně. „Myslím, že jsme nyní blíže než kdy dřív. Před hodinou jsme vedli velmi dobrý rozhovor s evropskými vůdci ohledně války s Ruskem a Ukrajinou,“ citoval jej britský server LBC.
„Měli jsme velmi dobrou diskusi, zdá se, že věci jdou dobře, ale říkáme to už dlouho,“ dodal šéf Bílého domu.
Merz také vyzval Rusko, aby přes Vánoce přestalo terorizovat útoky ukrajinské civilisty. Mohlo by to být základem pro jednání o příměří. Také podle Reuters nejmenovaný americký činitel po berlínském jednání řekl, že nastal výrazný pokrok v přiblížení postojů Ruska a Ukrajiny. Údajně je vyřešeno 90 procent mírové dohody.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání uvedl, že je připraven jednat o „citlivých bodech“.
Prezident Ukrajiny v pondělí ale nadále řeší územní ústupky. Ukrajinští vyjednavači budou pokračovat v rozhovorech se Spojenými státy, protože se na ně postoj okupované země dál liší, uvedl.
Zelenského a Merze nyní čeká setkání s vybranými evropskými představiteli. Schůzky v kancléřství se zúčastní francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, polský premiér Donald Tusk a představitelé Dánska, Norska, Švédska, Finska, Itálie a Nizozemska. Přidají se rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte.
Podle zmiňovaného amerického činitele, kterého citovala agentura Reuters, se večerního jednání měl zúčastnit také zmocněnec Trumpa Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner a telefonicky se měl připojit také sám Trump.
Washington v polovině listopadu předal Zelenskému 28bodový mírový plán, který u mnohých vyvolal dojem, že jej vytvořili Rusové a následně ho pouze Američané vydávali za svůj.
Plán předpokládal kapitulaci Ukrajiny. Navrhoval, aby se napadená země vzdala celého Donbasu, který okupanti ani plně nekontrolují, odevzdala zbraně dlouhého dosahu a limitovala svoji armádu na 600 tisíc lidí.
Minulé pondělí Volodymyr Zelenskyj přislíbil předložit USA novou verzi mírového plánu, vypracovaného během setkání s evropskými vůdci. Ten podle jednoho z ukrajinských představitelů prezident zaslal USA ve čtvrtek. Varianta se skládá z 20 bodů.
Evropsko-ukrajinský plán obsahuje spolehlivé bezpečnostní záruky od Evropy a Spojených států, které zahrnují pokračující dodávky dostatečného množství zbraní a finančních prostředků na Ukrajinu a také uzavření ukrajinského nebe pro ruské útoky. Dále by měla být zmrazena současná frontová linie a Rusko si sice zachová kontrolu nad okupovanými územími, ale Kyjev a svět to oficiálně neuznávají.
Co říká článek 5
- Citace ze Severoatlantické smlouvy: „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámeny Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“
- Aby mohl být článek 5 aktivován, musí být nejdříve spuštěn článek 4 (konzultace partnerů v NATO) a musí existovat důkazy, že útok na území postiženého státu skutečně pochází ze zahraničí. Dotčený stát pak požádá o uplatnění článku 5. Žádost posoudí Severoatlantická rada, ve které každého z členů reprezentuje jeden jeho zástupce. Tato rada rozhoduje jednomyslně. Do případné odpovědi se nemusí zapojit všechny členské státy.
