Článek
Bývalý šéf amerického letectva USAF generál David Deptula řekl, že kvůli snižování počtu nově nakupovaných letadel „máme geriatrické vzdušné síly“. Loni si Spojené státy pořídily nejméně letadel od roku 1915 a v počtu dodaných stíhaček poprvé zaostalo za Ruskem.
Podle Pentagonu je průměrný věk stíhacích letadel 24 let a bombardérů 38 let. Přestože v USA jsou první zemí, které mají ve výzbroji bojový letoun páté generace, jímž je F-22 Raptor, jádro výzbroje stále tvoří stroje F-15 a F-16, které byly zařazovány do výzbroje od sedmdesátých let.
Je to triumf černé magie prodat letadlo, které nefunguje.
Důvodem je, že se čeká na zavedení stroje Lockheed F-35 Lightning II, který by měl nahradit ve výzbroji USAF většinu letitých letadel F-15 a F-16, i námořní F-18 Hornety a kolmostartující AV-8 B Harrier námořní pěchoty. Kvůli plánovanému přezbrojení na F-35 se v roce 2011 ukončila výroba drahých F-22, jenomže Lightningy II provázely problémy, takže se dodávky zpožďují a cena stoupala skoro k úrovni raptorů. [celá zpráva]
Hlavní konstruktér stíhačky F-16 Pierre Sprey uvedl, že na vině jsou tragické dopady nákupu letounů kategorie stealth, které jsou obtížně zjistitelné radary. Cena každého překračuje sto miliónů dolarů a u bombardéru B-2B Spirit dosáhla na astronomické dvě miliardy za kus.
„Je to triumf černé magie prodat letadlo, které nefunguje,“ řekl Sprey, který je velkým kritikem nákladné technologie stealth. Už v roce 1999 se Jugoslávcům podařilo sestřelit jeden F-117. „V zásadě jsme zruinovali americké vzdušné síly,“ dodal.
Stárnoucí F-15 musely být už v roce 2007 načas uzemněny kvůli strukturálním problémům starších verzí. [celá zpráva]
Ještě horší je situace s bombardéry, kde jádro strategických sil stále tvoří stroje B-52 z šedesátých let, protože letadel B-2 Spirit, které mají menší nosnost, se koupilo kvůli ceně jen dvacet kusů.
„To, co jsme pozorovali v posledních dvou desetiletích, je druh fyzického i morálního odzbrojení. Octli jsme se na velmi nebezpečném místě,“ podotkl k úpadku ozbrojených sil.
To, co jsme pozorovali v posledních dvou desetiletích, je druh fyzického i morálního odzbrojení
V dalších letech proto budeme podle Urbana svědky dalšího oslabování amerických sil a nic by na tom nezmění ani případné vítězství republikánů v prezidentských volbách, i když ti míní skončit se škrty obranném rozpočtu. Rychlá obnova celé výzbroje by i tak byla nemožná.
Na platy jde půlka obranného rozpočtu
USA přitom mají stále nejvyšší výdaje na zbrojení. Jak však poznamenala bývalá třetí nejvyšší představitelka Pentagonu Michèle Flournoyová, polovina z této částky jde na platy. V rozvíjejících se ozbrojených silách v Indii, v Číně, avšak i v Rusku, je ale tento podíl mnohem menší.
Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se musejí USA smířit s tím, že přestanou být jedinou supervelmocí a že se prohloubí multipolarita.
Bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen už loni varoval, že „jsme vstoupili do nové éry studené války a ta potrvá desetiletí“. Právě on varoval jako první, že ruský prezident Vladimir Putin může jako první zkusit otestovat soudržnost NATO přímým tlakem na země v Pobaltí.
Reakce USA na ukrajinskou krizi byla podle Urbana malá, upozorňuje, že zde zůstává nezodpovězená otázka, jak by měly evropské země samy zareagovat na rostoucí asertivitu Kremlu. Nadále už nebude možné, aby USA přispívaly do rozpočtu NATO 70 až 75 procenty a budou muset více přispívat země EU, jimž se však do toho moc nechce.