Článek
Volební místnosti se v Polsku otevřou v neděli v sedm hodin ráno. Uzavřou se pak o čtrnáct hodin později ve 21:00. Pokud jeden z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, dojde 1. června ke druhému kolu, kde se proti sobě postaví dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů.
První výsledky v podobě takzvaných exit pollů budou k dispozici krátce po deváté hodině večer, tedy těsně po uzavření volebních místností.
Podle nejnovějšího průzkumu společnosti IBRiS by první kolo ovládl Trzaskowski, který by získal 33,7 procenta hlasů, kdežto Nawrocki 21,6 procenta. Na třetím místě by s 11,8 procenta skončil ekonom, poslanec a kandidát krajní pravice Sławomir Mentzen a na čtvrtém kandidát Třetí cesty Szymon Hołownia se 7,1 procenta hlasů.
Ve druhém kole by už ale šlo o výrazně těsnější výsledek a ovládl by jej Nawrocki s 54,5 procenta. Trzaskowski by si v porovnání s prvním kolem polepšil jen o čtyři procentní body, uvedla TVN24.
Kromě výše zmíněných čtyř kandidátů se o prezidentský post uchází také ekonom Artur Bartoszewicz, senátorka Magdalena Biejatová, poslanec Evropského parlamentu Grzegorz Braun, politici Marek Jakubiak a Maciej Maciak nebo novinář Krzysztof Stanowski.
Trzaskowski se chce stát prezidentem již podruhé, v roce 2020 ale prohrál rozhodující duel s Andrzejem Dudou, současným prezidentem, který tehdy úřad obhájil. V květnových volbách již tak nemůže kandidovat, neboť by se jednalo o jeho třetí funkční období.
Ačkoli je Polsko parlamentní demokracií, prezident má v zemi značný vliv. Nejenže je vrchním velitelem ozbrojených sil, ale má také právo veta a utváří zahraniční politiku. Kromě toto také sehrává pro zemi symbolickou a reprezentativní roli.
Současný prezident Duda do značné míry prosazoval konzervativní agendu Práva a Spravedlnosti, a když se k moci koncem roku 2023 dostala centristická koalice premiéra Donalda Tuska, začal blokovat důležité reformy zaměřené na obnovení nezávislosti soudnictví a nápravy vztahů s EU, která s vládami PiS vedla spory o nezávislost justice.
„V sázce je mnoho jak pro vládní koalici, tak i pro ty, kterým leží na srdci budoucnost demokracie v Polsku. Jde o demokratické reformy a obnovení právního státu, což lze uskutečnit jen za přispění příštího prezidenta,“ řekl agentuře AP šéf varšavského Institutu pro veřejné záležitosti Jacek Kucharczyk.
Volby jsou ale klíčové i pro PiS. „Její budoucnost jako dominantní politické síly může záviset na výsledku,“ domnívá se.
