Článek
Osmatřicetiletý Simion je dlouhodobě proti vojenské pomoci Ukrajině, kritizuje vedení Evropské unie a hlásí se k hnutí Make America Great Again amerického prezidenta Donalda Trumpa, informuje agentura Reuters.
Během čtvrteční předvolební debaty pak Simion prohlásil, že za dosavadní pomoc poskytnutou napadené zemi by Rumunsko mělo obdržet kompenzaci. „Nevím, jestli se to odrazí v kontraktech na obnovu nebo v obilí, ale… za darovaný systém Patriot a další výdaje Rumunů by mělo přijít něco na oplátku,“ řekl Simion.
Krom zmíněného darovaného systému protivzdušné obrany Patriot, který podle předchozí dohody Bukurešti nahradí její spojenci, Rumunsko také pomáhá s výcvikem ukrajinských bojových pilotů a rumunský přístav Constanța Kyjev využívá k vývozu ukrajinského obilí.
Simion však v televizní debatě opět naznačil, že v případě jeho zvolení by rumunská vojenská pomoc pro bránící se Ukrajinu mohla být u konce. „Budu hlasovat v zájmu rumunského státu, aniž bych upřednostňoval jiné státy. Naše pozice k ruské agresivní válce na Ukrajině je v souladu s Trumpovou administrativou založená na neutralitě, nikoliv na eskalaci a dodávání zbraní,“ prohlásil Simion.
Podobné výroky jsou důvodem, proč by podle analytiků Simionova výhra ve volbách mohla vést k politické izolaci Rumunska, úpadku investic v soukromém sektoru a k narušení východního křídla NATO.
Jeho pětapadesátiletý protikandidát Dan naopak v debatě uvedl, že v případě jeho zvolení rumunská podpora Ukrajiny neopadne, protože pomoc Kyjevu podle něj znamená ochranu Rumunska před možnou budoucí ruskou agresí.
Zdůraznil, že Rusko válku rozpoutalo přímo u rumunských hranic a Rumunsko by tak mělo být solidární se svými západními partnery, kteří v ní Ukrajině pomáhají. Přispět k pomoci by podle něj Bukurešť měla, i pokud se později chce podílet na obnově napadené země. „Aby Ukrajina dosáhla spravedlivého míru, potřebuje podporu západních států, včetně Rumunska, a to je důležité i pro naši vlastní bezpečnost,“ řekl Dan.
ReArm Europe
Názory finalistů rumunských prezidentských voleb se rozchází i v otázce plánu Evropské unie na zvýšení výdajů na obranu s názvem ReArm Europe. Ten v následujících čtyřech letech počítá s výdaji na obranu ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun).
Plán je projevem snah Unie zajistit, aby se Evropa nemusela ve své obraně spoléhat na USA. Americký prezident Donald Trump totiž od svého návratu do Bílého domu evropské přesvědčení o spolehlivosti tohoto spojence značně narušil.
Dan plán EU plně podporuje, zatímco podle Simiona se má Evropa ve své obraně spoléhat jen na NATO, nikoliv na Unii. Dan Simionův postoj proti posílení evropské obrany během debaty označil za populismus. „Říkat, že pokud se bráníte, tak chcete válku, je… populismus. Ne, vynaložit peníze a mít zreformovanou armádu chcete, abyste válce zabránili,“ uvedl Dan.
Rumunský prezident má poloexekutivní roli a mezi jeho pravomoci patří i velení ozbrojeným silám a předsednictví v bezpečnostní radě, jež rozhoduje o vojenské pomoci. Může též vetovat důležitá hlasování v EU, která vyžadují jednomyslnost.
