Článek
Předseda parlamentu Richard Raši (Hlas-SD) tvrdí, že změny jsou nutné, aby se „zajistila základní funkce“ zákonodárného sboru. Na prosincové schůzi podle jeho slov opozice bránila obstrukcemi přijímání zákonů a útoky v sále představovaly „útok na demokracii“. Tibor Gašpar ze Směru zmínil i pískání na píšťalkách, které vnímal jako zásah do práv poslance. Tvrdil, že mu „stěžovali hlasování“.
Novela kromě jiného zavádí etický kodex, povinnost „přiměřeného oblečení“ a možnost vykázat poslance ze sálu při porušení pravidel. Zakázány mají být vizuální pomůcky a vznikne tzv. diskrétní zóna kolem řečnického pultu, která má zabránit fyzickému blokování vystupujícího. Při narušení pořádku může předsedající vykázat poslance ze sálu se ztrátou měsíčního platu i paušálních náhrad, stejná sankce bude platit i při opakovaném vykázání.
Součástí novely je také časové omezení rozpravy – pro všechny poslanecké kluby dohromady na 37,5 hodiny u běžných bodů, u rozpočtu a programového prohlášení vlády na dvojnásobek. Parlament si bude moci debatu odhlasováním prodloužit, koalice však tvrdí, že nový strop má bránit „nekonečným obstrukcím“.
Reakce na prosincový chaos
Koalice vysvětluje změny vyhrocenou atmosférou při prosincové schůzi, kdy se v sále ozývalo pískání, skandování „hanba“, objevily se vizuální rekvizity a došlo i na fyzické potyčky mezi poslanci. Někteří opoziční zákonodárci tehdy tvrdili, že z koaličních lavic je cítit alkohol, což vedlo k dalším střetům a k požadavkům na zpřísnění pravidel.
Raši i další vládní představitelé mluví o tom, že dosavadní jednací řád je snadno zneužitelný a umožňuje opozici dlouhodobě blokovat projednávání zákonů. Změny se podle vládní koalice připravovaly delší dobu, prosincové incidenty jejich dokončení urychlily.
Opozice naopak tvrdí, že koalice neřeší kultivaci politiky, ale snaží se omezit její kontrolní roli. Omezení rozpravy a tvrdé sankce podle ní míří především na kritické hlasy a posílí už tak dominantní postavení vlády.
Šéf Progresivního Slovenska Michal Šimečka tvrdí, že vláda staví „pořádek v sále“ nad řešení reálných problémů země a že priority kabinetu jsou špatně nastavené. Kritici připomínají, že o podobě novely jednacího řádu jednali zástupci koaličních stran Smer, Hlas a SNS bez účasti opozice, což podle nich podrývá legitimitu tak zásadní změny pravidel.
Debatu o „kultuře projevu“ v politice přiživily i nedávné slovní útoky předsedy SNS Andreje Danka na novináře. Danko v prosinci během rozhovoru v parlamentu hrubě urážel reportérku televize Markíza Martinu Törökovou. Na její dotazy týkající se alkoholu reagoval tím, že zpochybňoval její profesionalitu a útočil i na její „šílený účes“.
Televize Markíza označila jeho výroky za nedůstojné a připomněla, že politici dlouhodobě bojkotují její pořady a část vládních představitelů označuje vybraná média za „nepřátelská“. Kritici nynější novely jednacího řádu proto upozorňují na dvojí metr: zatímco poslanci mají být sankcionováni za porušení etického kodexu v sále, členové koalice si mimo jednací lavice často dovolují slovní výpady vůči médiím a opozici, za které jim nic nehrozí.
Zpřísnění jednacího řádu se stává dalším z řady sporů o charakter slovenské demokracie. Zatímco koalice mluví o nezbytném nastavení „jasných hranic“ a potírání obstrukcí, opozice v tom vidí pokračování trendu, kdy si vláda postupně přizpůsobuje pravidla ve svůj prospěch – od trestního práva přes jednání parlamentu až po vztah k médiím.




