Hlavní obsah

Vlajkové programy ruské letecké výroby nabírají zpoždění. Západní technologie stále neumí nahradit

Výroba ruských stíhaček Suchoj Su-57 a vývoj ruského strategického bombardéru PAK DA Poslannik (česky posel) nabírá zpoždění. Vlajkové programy, které Kreml propaguje jako důkaz své odolnosti vůči západním sankcím, stojí mimo jiné kvůli nedostatku zařízení pro přesné strojírenství. Rusko se kvůli tomu snaží obcházet sankce – prostřednictvím tradičního spojence Srbska, ale překvapivě i Tchaj-wanu.

Foto: Profimedia.cz

Ruský letoun Suchoj Su-57 na veletrhu v indickém Bengálúru

Článek

Rusové nemohou se svými zastaralými technologiemi stavět ani vyvíjet nejmodernější vojenské letouny. Uniklé dokumenty od ruského výrobce leteckých komponentů podle portálu Kyiv Post ukazují, jak je Moskva při stavbě letadel páté generace i nadále závislá na zahraničním zařízení pro přesné strojírenství.

Odhalení se týká společnosti OKBM, rozsáhlého vědecko-výzkumného centra, které má vývoj a výrobu obou zmíněných letounů na starosti. Navzdory veřejným tvrzením, že dovoz zařízení pro přesné strojírenství se podařilo nahradit „z domácích zdrojů“, interní dokumenty naznačují, že Rusko stále spoléhá na zahraniční technologie. Naléhavě tak potřebuje obráběcí stroje pro vysoce přesné frézování a broušení, protože bez nich ruské firmy nejsou schopné splnit požadavky na přesnost a spolehlivost pro požadované kvalitní díly do letounů.

OKBM podle dokumentů, které má portál k dispozici, spoléhá na nákupní kanály u tradičního ruského spojence Srbska, ale poněkud překvapivě také Tchaj-wanu. V Srbsku si Rusové podle uniklých dokumentů pořídili Grindex BSD-700U CNC, na Tchaj-wanu Hartford HCMC-1100AG a Johnford SL-50. Ve všech případech jde o špičková strojírenská zařízení, místo nichž nemá Rusko adekvátní domácí náhradu.

PAK DA Poslannik je ruský strategický bombardér dlouhého doletu typu stealth, který má nahradit stárnoucí flotilu letounů Tupolev Tu-95 a Tupolev Tu-160. Také Poslannika vyvíjí konstrukční kancelář Tupolev.

Na nové strategické bombardéry se v Moskvě stále čeká

Podle dostupných technických specifikací má mít cestovní rychlost 800 kilometrů za hodinu, operační strop 20 000 metrů a maximální vzletovou hmotnost 145 tun. Obsluhuje ho čtyřčlenná posádka, předpokládaný dolet je 12 000 kilometrů. Nosnost má mít 30 tun včetně konvenčních i jaderných zbraní a hypersonických raket. Výroba poslannika ale podle uniklých dokumentů nabrala takové zpoždění, že se vedení ruské armády začalo zabývat úvahami o modernizaci Tu-160, který vznikl ještě v dobách Sovětského svazu.

Suchoj Su-57, v kódu NATO Felon (česky zločinec), je jednomístný dvoumotorový proudový víceúčelový stíhací letoun vybavený ruskou variantou technologie „stealth“. První „neviditelný“ stroj ruské provenience by se měl řadit ke stíhacím letounům páté generace, podle expertů ale nesplňuje některé technologické podmínky. Su-57 byl zamýšlen jako nástupce letounů MiG-29 a Su-27.

Prototyp stroje Su-57 poprvé vzlétl v lednu 2010, první sériový Su-57 převzaly Vzdušně-kosmické síly Ruské federace v prosinci 2020, ruských letecký průmysl jich však stále nedokáže postavit dost, aby uspokojil přání vrchního velitele ruských ozbrojených sil a zároveň prezidenta Vladimira Putina. Vyrábí totiž jen osm kusů ročně. Pro srovnání: západní konsorcium Lockheed Martin dodává za stejné období svým zákazníkům kolem 200 letounů F-35.

Foto: Ministěrstvo oborony Rossijskoj feděracii

Zobrazení ruského strategického bombardéru PAK DA Poslannik

Výběr článků

Načítám