Hlavní obsah

Ve vítězství věří Kaczyński i Tusk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V noci na sobotu skončila v Polsku kampaň. V neděli od sedmé hodiny ranní do deváté hodiny večerní budou Poláci volit 460 poslanců a sto senátorů z 6 655 kandidátů z 360 kandidátek. Komu bude znít óda na radost a kdo uslyší smuteční pochod, se pravděpodobně dozvíme v pondělí v ranních hodinách.

Foto: koláž, Novinky, Reuters

Lídr PiS Jarosław Kaczyński (vlevo) a předseda opoziční Občanské platformy Donald Tusk

Článek

(Od našeho zvláštního zpravodaje ve Varšavě)

Hlavní a dlouholetí političtí rivalové, vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského, opoziční Občanská platforma (PO) Donalda Tuska i jejich malí partneři, do poslední chvíle věřili, že další čtyřleté období vlády v zemi bude jejich.

Vzhledem k tomu, že k samostatnému vládnutí potřebují získat alespoň 43 procent odevzdaných hlasů, oba tábory jsou si velice dobře vědomy, že se při vytváření parlamentní většiny neobejdou bez koaličních spojenců.

Podle posledního průzkumu agentury IBRiS, zveřejněného v pátek odpoledne, vede PiS s 33,9 procenta, následuje PO s 27 procenty a její potenciální spojenci Třetí cesta a Levice s 11 procenty, resp. 9,7 procenta. Kaczyńského potenciální koaliční spojenec, krajně pravicová Konfederace, získal 8,2 procenta. Účast ve volbách deklarovalo 58,7 procenta a pravděpodobnost, že půjdou k urnám, dalších šest procent voličů.

Polské parlamentní volby 2023: Vše, co potřebujete vědět

Volby

Poměrně překvapivě vyzněl výsledek průzkumu agentury Kantar, který v pátek zveřejnila televize TVN24. Společnou vládu PO, uskupení Třetí cesta Levice preferuje 51 procent respondentů a 34 procent je pro vládu sestavenou stranou Právo a spravedlnost. Šest procent nemá zájem o vládu ani jednoho z uskupení a přálo by si jinou, ale nedokázalo upřesnit jakou, a devět procent se nedokázalo vyjádřit.

Referendum bez opozice?

Na Polkách letos záleží víc než kdykoli předtím. Zpráva, kterou začátkem měsíce zveřejnil varšavský think-tank Stefan Batory Foundation, uvádí, že ve věkové skupině 18 až 45 let je ochotno jít k volbám pouze 52 procent polských žen, zatímco mezi muži je to 58 procent.

Během kampaně oba bloky i jejich lídři dávali na srozuměnou, že věří v triumf u uren a že jsou skvěle připraveni vést zemi do nesnadných časů.

Současně s volbami se uskuteční také referendum vypsané PiS se čtyřmi otázkami: o privatizaci státních podniků, zvýšení věku odchodu do důchodu, omezení migrace a zničení kovové bariéry na hranici s Běloruskem.

Vzhledem k tomu, že plné znění těchto otázek je spíše tendenční a zřejmě by PiS pomohlo k vítězství ve volbách, je nepravděpodobné, že by se jich opoziční voliči zúčastnili.

Zneklidněný Wałęsa

Přesto v pátek odpoledne představil mimořádně černý povolební scénář v Polsku bývalý polský prezident Lech Wałęsa, někdejší prezident a zakladatel legendárního odborového hnutí Solidarita.

Tvrdí, že Kaczyńského PiS nebude chtít předat moc ani v případě volební porážky, na kterou se prý připravuje. Pro případ, že se tak stane, vyzval všechny demokratické síly v zemi, aby přijely do polské metropole a pomohly PiS odejít. Zároveň prohlásil, že se postaví do čela tohoto boje.

Politické strany, které mají šanci se dostat do Sejmu

Právo a spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość)

Polská populistická pravicová strana, která vznikla v roce 2001 a již založili bratři Lech a Jaroslaw Kaczyńští. Od roku 2015, kdy vyhrálo volby, dominuje Právo a spravedlnost polské politice. Kvůli některým svým krokům, jako například reforma soudnictví, potírání svobody médií, ale také nenávistné rétorice vůči menšinám či zpřísnění potratového zákona, čelí strana nejen domácí, ale i mezinárodní kritice. Strana praktikuje štědrou sociální politiku, která jí zajišťuje přízeň voličů z venkova a menších měst.

Občanská platforma (Platforma Obywatelska)

Středopravicová strana, která vznikla v roce 2001. Zvítězila v roce 2007 a úspěch zopakovala i ve volbách následujících. Vládla až do roku 2015, kdy ji vystřídalo Právo a Spravedlnost. Jde o liberální stranu podporující Evropskou unii, manželství homosexuálů nebo zmírnění protipotratové legislativy. Nedávno také oznámila, že chce prosazovat odluku církve a státu.

Konfederace (Konfederacja)

Krajně pravicová antisystémová koalice pravicových stran, která se profiluje jako alternativa k zaběhlým politickým uskupením, vznikla v roce 2018. Jejími hlavními tvářemi jsou Krzystof Bosak a Slawomir Metzen. Staví se kriticky k EU a migraci,někteří její členové zastávají antisemitské názory.

Nová levice (Nowa Lewica)

Nová levice je polská levicová strana, jež vznikla v roce 2021. Jejím hlavním programem jsou lidská práva a také sekularizace Polska. Prosazuje proto například odluku církve od státu. Zabývá se také otázkami, které se týkají LGBT komunity, klimatické změny nebo práv žen.

Třetí cesta (Trzecia Droga)

Koalice Třetí cesta je výsledkem spojení sil strany Polsko 2050 Szymona Holowni a Polské lidové strany. Obě strany podepsaly spolupráci letos v dubnu. Koalice jde do voleb s heslem „Dost bylo hádek, vpřed“. Třetí cesta sama sebe vykresluje jako protiváhu strany PiS a koalice Konfederace.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám