Článek
Na prvním místě se umístilo Lotyšsko s 90 body ze sta, na děleném druhém pak Litva, Estonsko a Finsko s 85 body. Podle novin je to kvůli tomu, že přes jejich území létají ukrajinské drony, které pak útočí na ruské oblasti.
Podle profesora Petrohradské státní univerzity Stanislava Tkačenka pobaltské státy „balancují na hranici přímého konfliktu s Ruskem“.
Třetí místo připadlo Německu a Francii, čtvrté Belgii, páté Nizozemsku a Spojeným státům a šesté Velké Británii, Španělsku, Polsku a Portugalsku. „Tyto státy pokračovaly v přímých dodávkách zbraní na Ukrajinu, vyčlenily finanční prostředky na nákup techniky ve prospěch ukrajinských ozbrojených sil a účastnily se cvičení NATO u ruských hranic,“ odůvodňuje Vzgljad.
Až na desátém děleném místě se s 35 body umístila Česká republika, a to společně s Austrálií, Řeckem, Dánskem, Novým Zélandem, Lucemburskem, Norskem, Severní Makedonií a Chorvatskem.
Ještě v březnu Praha držela osmou pozici. Loni v listopadu, kdy vyšlo první vydání tohoto seznamu, bylo Česko na čtvrtém místě.
Naplňují se tak slova ruského politologa a propagandisty Vadima Truchačeva, který taktéž působí na Petrohradské státní univerzitě. Truchačev loni v listopadu k umístění Prahy uvedl, že doufá, že Česko bude získávat méně záporných bodů.
„V nedávných volbách tam zvítězila strana ANO Andreje Babiše, který je proti pokračování pomoci Ukrajině,“ nechal se tehdy slyšet Tkačenko.
Redakce ruských novin Vzgljad seznam nepřátelských vlád aktualizuje každý měsíc. Maximální možný počet bodů, který jednotlivé země mohou získat, je sto. „Hodnocení se skládá ze šesti kritérií. Nejdůležitější je vojensko-politická činnost proti Rusku – až třicet bodů. Tlak na sankce se hodnotí dvaceti body,“ vysvětlil Jevgenij Pozdňakov, redaktor serveru.
„Diplomatická nepřátelství a informační válka mohou zemi přidat 15 bodů, diskriminace ruského podnikání a podpora nepřátelských neziskových organizací deset. V rámci každého směru existuje podrobná stupnice, která umožňuje hodnotit a řadit akce států,“ doplnil.
Lepší hodnocení ze strany Ruska, které už čtvrtým rokem podniká invazi na Ukrajinu, pak může země získat například v případě, že odmítne poskytnout Kyjevu dodávky zbraní nebo když zablokuje protiruské sankce v EU.
