Článek
Fond solidarity Evropské unie vznikl v roce 2002 po ničivých záplavách, které tehdy postihly střední Evropu včetně ČR. Byl založen na pozdější uhrazení části škod.
Lewandowski tento týden řekl, že "rozsah katastrofy přesahuje možnosti náhrady škod". "Nemáme zdroje, určitě ne pro Fond solidarity. V roce 2013 to není možné," dodal při setkání se skupinou novinářů.
Podle Wheelerové se ale výroky Lewandowského týkaly jen relativně malých částek, nikoli velkých náhrad za škody při velkých živelních katastrofách. Ještě se nestalo, aby členské státy nevyslyšely podloženou žádost o pomoc, řekla mluvčí. Není žádný důvod, aby pomoc nebyla schválena a vyplacena tento rok, zdůraznila.
Vše souvisí s komplikovanými rozpočtovými pravidly EU, specifickým postavením fondu a s přetahováním o rozpočty mezi komisí, členskými státy a Evropským parlamentem v době národních rozpočtových škrtů.
Fond solidarity byl ustaven tak, že funguje mimo normální rozpočet Evropské unie. Na výplatu náhrady škod se v zásadě musejí složit ostatní členské země poté, co postižené státy předloží žádost a schválí ji Evropská komise, europarlament a Rada EU, tedy členské státy.
Peníze se budou muset nejdřív vybrat
V minulosti se na výplaty náhrady menších škod z fondu používaly do jistého stropu ještě neutracené peníze z unijního rozpočtu. Tuto možnost už ale letos komise k dispozici nemá, protože stropu bylo dosaženo, jak připomněl Lewandowski. "Jak máme vysvětlit obětem povodní v Německu, Rakousku a ČR nebo uprchlíkům v Sýrii, že EU jim chce pomoci, ale pomoc dorazí pozdě kvůli příliš rigidním rozpočtovým pravidlům?" řekl Lewandowski.
Na případné výplaty náhrady škod z fondu se tedy budou muset nejprve vybrat peníze, jak to ostatně dohoda o Fondu solidarity předpokládá. "Proto vyzýváme Evropský parlament a členské státy, aby po schválení žádostí jednaly co nejrychleji a pomoc pro postižené země schválily," řekla Wheelerová.
Postižené země musejí požádat o pomoc z Fondu solidarity do deseti týdnů. Škody musejí přesáhnout hranici 0,6 procenta jejich hrubého národního důchodu. V případě ČR je to 872 miliónů eur (22 miliard korun), v případě Rakouska 1,79 miliardy eur a Německa 3,67 miliardy. Pomoc ale může být udělena i v případě, že škody tento práh nepřesáhnou, ale živelní pohroma způsobí velké regionální škody. Z fondu není možné vyplatit víc než miliardu eur ročně, letos ale komise vyplatila zatím jen 15 miliónů eur.