Ukrajina zdědila jaderné zbraně po SSSR, zbavila se jich za sliby bezpečnosti

Záruky bezpečnosti mělo Ukrajině poskytnout takzvané Budapešťské memorandum, tedy mezinárodní smlouva o poskytnutí bezpečnostních záruk, kterou podepsali 5. prosince 1994 prezidenti Ruska a USA Boris Jelcin a Bill Clinton a britský premiér John Major. Tato smlouva byla podmínkou Ukrajiny pro podpis mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní z roku 1968, čímž se Ukrajina zřekla statusu jaderného státu.

Po podpisu memoranda tehdejší ukrajinský prezident Leonid Kučma smlouvu o nešíření jaderných zbraní podepsal. Současně 5. prosince 1994 oficiálně vstoupila v platnost sovětsko-americká smlouva o snížení stavů strategických zbraní (START-1) z roku 1991 poté, co protokol o výměně ratifikačních listin podepsali prezidenti Ruska Boris Jelcin, Spojených států Bill Clinton, Ukrajiny Leonid Kučma, Běloruska Alexandr Lukašenko a Kazachstánu Nursultan Nazarbajev.

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zůstaly jaderné zbraně na území čtyř samostatných republik – Ruska, Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu. Ukrajina zdědila třetí největší jaderný potenciál na světě, podle americké nevládní organizace Iniciativa proti jaderné hrozbě (NTI) se jednalo o zhruba 2300 jaderných hlavic. V Kazachstánu jich bylo kolem 1500, v Bělorusku nejméně 80. Největším jaderným arzenálem disponovalo podle údajů NTI začátkem 90. let Rusko (přes 30 tisíc hlavic) a USA (zhruba 11 tisíc).

Už v roce 1992 byly z Ukrajiny do Ruska odsunuty taktické jaderné zbraně a dohodu o úplném odstranění bývalého sovětského jaderného arzenálu dislokovaného na Ukrajině podepsali v Moskvě prezidenti USA, Ruska a Ukrajiny Bill Clinton, Boris Jelcin a Leonid Kravčuk 14. ledna 1994, Kyjev ale ještě čekal na bezpečnostní záruky. Formálně se Ukrajina zřekla statusu jaderného státu na summitu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v prosinci 1994 a 1. června 1996 ukrajinský prezident Kučma prohlásil, že stažení jaderných zbraní z území Ukrajiny je u konce.

Výměnou za předání jaderných zbraní Rusku se signatáři Budapešťského memoranda zavázali respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu v rozmezí tehdy platných státních hranic, zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině, zdržet se použití ekonomického nátlaku na Ukrajinu ve snaze ovlivnit její politické směřování, zdržet se použití jaderných zbraní proti Ukrajině, řešit případnou agresi či hrozbu použití jaderných zbraní vůči Ukrajině na půdě Rady Bezpečnosti OSN či vzájemně konzultovat vzniklé nejasnosti ohledně zmíněných záruk.

Memorandum se začalo připomínat před osmi lety, kdy Rusko obsadilo ukrajinský poloostrov Krym (a později různými formami podporovalo separatisty na Donbasu). Ruský prezident Putin tehdy otázky na Budapešťské memorandum „smetl ze stolu“ s tím, že po událostech na Majdanu vznikl na Ukrajině nový stát. „Jakkoli ho respektuji, s tímto státem jsme nepodepsali žádné závazné dokumenty,“ řekl Putin na tiskové konferenci 4. března 2014.