Ukrajina zažaluje Slovensko, Polsko a Maďarsko kvůli obilí

„Je důležité ukázat, že jednání těchto zemí není v pořádku. Proto se zítra začneme bránit právní cestou,“ prohlásil Kačka v neděli s tím, že speciálně v případě Varšavy hodlá Kyjev navíc reagovat také opatřením proti dovozu polského ovoce a zeleniny.

Export ukrajinských zemědělských produktů přes země Evropské unie výrazně posílil poté, co byly kvůli ruské invazi zablokovány ukrajinské černomořské přístavy. Obilí a další zemědělské produkty měly putovat zejména do rozvojových zemí mimo Evropu, některé státy EU si ale stěžovaly, že zůstávají na jejich trzích a představují ohrožení pro tamní zemědělce.

V květnu 2023 tak Evropská komise dočasně zakázala dovoz pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen z Ukrajiny do Bulharska, Maďarska, Polska, Slovenska a Rumunska, embargo vypršelo 15. září 2023. Bratislava, Varšava a Budapešť však zákaz stáhnout odmítly. Zatímco Slovensko jej pouze prodloužilo, Polsko navíc přidalo embargo na ukrajinskou mouku a zemědělské krmivo. Nejdále šlo Maďarsko, které podle Kačky rozšířilo zákaz o dalších 25 produktů včetně masa.

„Vyvážíme obilí z Ukrajiny, ale do Afriky se nedostane. A obchodníci tady v Evropě, kteří mají levnější obilí než maďarské, rumunské a polské obilí, místo toho, aby kupovali naše obilí, začínají kupovat levnější ukrajinské obilí. Chudáci africké děti z toho nevidí ani kilogram chleba. Takže je to podvod,“ zdůvodnil prodloužení embarga maďarský premiér Viktor Orbán.

Ke zrušení jednostranných zákazů vyzvala v neděli Slovensko, Polsko a Maďarsko i Evropská komise. „Právě teď je důležité, aby všechny země pracovaly v duchu kompromisu a jednaly konstruktivně,“ citovala mluvčí Komise agentura Reuters.

Otázka ukrajinských dovozů obilí a dalších produktů je nyní obzvlášť citlivá v Polsku, které 15. října čekají parlamentní volby. Pro vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS) je podpora zemědělského venkova naprosto klíčová, podotýká Politico.