Článek
Jatka Tönnies se v červnu stala terčem kritiky kvůli pracovním podmínkám tamních zaměstnanců, mezi kterými se šířil koronavirus. Jatka čelí také tvrdí kritice bojovníků za práva zvířat. Prokuratura nevylučuje politickou motivaci činu.
Nádoba s hořlavinou a zapalovačem byla nastražena u příjezdové cestě k vile Clemense Tönniese ve městě Rheda-Wiedenbrück nedaleko Bielefeldu. Podle policie nicméně byl zápalný systém v poměrně velké vzdálenosti od obydlí a navíc nebyl spuštěn.
Německý masný baron kličkuje, jak umí
Dopis, v němž se Revoluční akční buňka přihlásila k nastražení zápalného systému u Tönniesovy vily, vyšetřovatelé v pondělí označili za autentický. Co v něm bylo, ale neuvedli. Podle serveru Plegde Times začínal slovy „Hurá, hurá, Clemensova vila byla v plamenech.“
Obě skupiny hovoří o společné akci proti řediteli Tönnies a s cílem „sejmout svinský systém“. Vyzvaly k „fundamentálním změnám ve společnosti, které by eliminovaly využívání, útlak a vyloučení všech lidí a zvířat i ničení přirozených podmínek života“.
Inspirovali jsme se, potvrdilo ministerstvo k opsané tabulce
RAZ je už několik let vyšetřována kvůli výhrůžným dopisům, které rozesílá politikům. V minulosti se přihlásila i k bombovým útokům, mimo jiné na federální úřad v Berlíně a okresní soud v Göttingenu. Generální prokuratura shromažďuje důkazy, které by měly vést k tomu, že bude skupina označena za teroristickou.
Koronavirus v masokombinátu
Clemens Tönnies je ředitelem největšího německého masokombinátu. Terčem kritiky se stal v červnu kvůli špatným podmínkám, v nichž pracují jeho zaměstnanci, často dělníci z Bulharska a Rumunska. Debatovat se o nich začalo poté, co se na jatkách začal v červnu šířit koronavirus. Zemská vláda Severního Porýní-Vestfálska kvůli tomu uvalila karanténu na dva lidnaté okresy.
Od počátku června do konce července se podle agentury DPA ve firmě Tönnies nakazilo virem SARS-CoV-2 celkem 2117 zaměstnanců. V 90 procentech se lidé koronavirem infikovali právě na pracovišti.