Článek
Autoritářský režim Alexandra Lukašenka od Trumpova lednového návratu do Bílého domu napříč několika vlnami propustil již desítky vězněných lidí. Američtí představitelé nyní požadují, aby jich Minsk v rámci jediné dohody propustil více než sto najednou, uvádí s odkazem na své zdroje Reuters.
Dosud největší vlna propouštění se odehrála v září, kdy Bělorusko propustilo 52 lidí. Podle západních lidskoprávních organizací Lukašenkova vláda z politických důvodů nadále vězní více než tisíc dalších lidí, včetně bývalých kandidátů na prezidenta či vítězů Nobelovy ceny. V zadržování svých politických oponentů navíc běloruský režim nadále pokračuje. Které vězně přesně má Minsk podle amerického vedení propustit a kdy přesně by k tomu mělo dojít, známo není.
Trumpovi lidé každopádně nadále pokračují v obnově vztahů s autoritářským režimem a významným spojencem Ruska, jenž si spoluprací s Washingtonem snaží vysloužit oslabení na něj uvalených sankcí. Tato iniciativa často čelí kritice, ale představitelé Trumpovy administrativy ji obhajují tím, že má Minsk aspoň částečně vytáhnout z geopolitického orbitu Moskvy. I mírné přiklonění Běloruska k západu by podle nich představovalo strategické vítězství.
Klíčovou roli v probíhajících jednáních hraje Trumpův zvláštní vyslanec pro Bělorusko John Coale. Zatímco on a další přední představitelé Trumpovy administrativy pokračují v jednáních s Minskem, americké ministerstvo financí už začalo rušit některé ze sankcí, kterým východoevropská země čelila.
Co přesně USA Lukašenkovi výměnou za propuštění stovky politických vězňů nabízí, není známo. Vnitřně však američtí představitelé již dříve jednali o možnosti oslabení sankcí na potašový sektor. Bělorusko je celosvětově významným dodavatelem této přísady do hnojiv. Coale také veřejně uvedl, že USA chtějí v Minsku opět otevřít svou ambasádu, kterou zavřely po začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Většina evropských zemí se od Minsku kvůli jeho vazbám na Rusko a porušování lidských práv nadále distancuje. Zatímco USA usilují o obnovu vztahů, Evropská unie minulý měsíc sankce proti Bělorusku naopak zpřísnila.
Krom toho, že je Lukašenko většinou evropských států nadále viněn, že v únoru 2022 Rusku umožnil z jeho území napadnout Ukrajinu, je Bělorusku vyčítáno i to, že pašerácké balony vypuštěné z jeho teritoria v posledních týdnech vstupují do litevského vzdušného prostoru a narušují provoz letišť. Česká republika a Polsko také v září kvůli údajné špionáži vyhostily běloruské diplomaty.
