Článek
Jako vstupní bránu do Německa využívají migranti letiště, kde na rozdíl od pozemních hranic chybí přísné kontroly, tvrdí policejní odbory (GdP). „Spolková policie kontroluje mosty, dálnice a okresní silnice na vnitřních hranicích s Polskem nebo Rakouskem,“ řekl Andreas Rosskopf, předseda GdP, a připomněl masivní nasazení příslušníků bezpečnostních sil na pozemních hranicích.
„Je tu mezera na letištích. To je absurdní. Spolková policie naléhavě potřebuje více pravomocí nejen ke kontrole, ale i k zastavení takzvané sekundární migrace,“ dodal. Jinak by podle něj Německo ztratilo kontrolu nad svou vnitřní migrací a povzbudilo by další běžence, aby se pokusili o azyl podruhé, píše Focus.
Pravidla schengenské dohody umožňují lidem, kteří získají azyl v jedné ze zemí Evropské unie, cestovat do jiné země Unie a tam setrvat po dobu až 90 dnů. Nemohou však žádat o azyl v jiné zemi EU. „Osoby, kterým byla udělena ochrana v Řecku, musí také využít ochrany tam,“ uvádí spolkové ministerstvo vnitra. V praxi to ale nefunguje. Všichni, kteří získali ochranu v Řecku, v Německu opět žádají o azyl.
Navzdory nedostatkům v řeckém přijímacím systému migranti nejsou v zemi ohroženi strádáním, rozhodl Spolkový správní soud letos v dubnu a dal zelenou deportacím svobodných a zdravých migrantů zpět do Řecka. Atény ovšem projevily jen malou ochotu tyto běžence, kteří nejprve požádali o azyl v Řecku a poté znovu v Německu, přijímat, píše web BR24.
Řecko dokonce výrazně zpřísnilo svou azylovou politiku. Pod vedením premiéra Kyriakose Mitsotakise a ministra pro migraci Thanose Plevrise země nabrala tvrdý kurz. Podmínky v přijímacích zařízeních se zpřísnily, sociální dávky se snížily a pozastavilo se udělování azylu.
Cílem je maximální odstrašení migrantů. Podle odborníků právě tato strategie vede běžence k tomu, že z Řecka prchají do Německa.
