Článek
„Švýcarsko se po celá desetiletí vyhýbalo velkým mocenským bojům a těžilo z převážně stabilního prostředí. To se změnilo. Ruská válka proti Ukrajině představuje zlomový moment v bezpečnostní politice, jehož dopady Švýcarsko také přímo pociťuje. Bezpečnost Švýcarska dnes čelí větším a rozmanitějším hrozbám než za celá desetiletí. Pokud chce Švýcarsko chránit své území, své obyvatelstvo, své hodnoty a své zájmy, musí investovat do své bezpečnosti,“ píše se mimo jiné v nové bezpečnostní strategii Švýcarska, které si vždy zakládalo na své neutralitě.
„Rusko stále častěji provokuje sabotážními akcemi a narušováním vzdušného prostoru. Bezpečnostní a zahraniční politika USA se od nástupu nové administrativy do úřadu mění,“ dodává s tím, že je třeba čekat menší angažovanost sil USA v Evropě.
„Vzhledem k tomu, že je Švýcarsko obklopeno členskými státy EU a NATO, přispívá k bezpečnosti Švýcarska také jejich stabilita a jejich závazky v oblasti bezpečnostní politiky. Tyto státy na oplátku očekávají od Švýcarska příspěvek k evropské bezpečnosti,“ uvádí se jinde.
Návrh dokumentu, který byl zveřejněn už loni, nyní schválila Spolková rada. Zmiňuje přitom, že jednotlivá ministerstva už dříve dostala pokyn postupně zavádět celkem 46 opatření k posílení bezpečnostní připravenosti Švýcarska. V roce 2028 má rada dostat zprávu, která vyhodnotí úspěšnost zavádění těchto opatření.
Nejde přitom jen o posilování armády, dokument zmiňuje také zvyšování odolnosti kritické infrastruktury i institucí proti různým typům útoků či postupné odstraňování kritických závislostí Švýcarska tak, aby země byla co nejméně zranitelná.
Varování napříč Evropou
„Pro aktivní obranu ozbrojené síly budují útočnou složku s delším doletem, aby odradily nepřítele od útoku, nebo aby ho udržely na uzdě a mohly útočit na jeho klíčové systémy za hranicemi Švýcarska,“ píše se mimo jiné v bezpečnostní strategii, která zmiňuje rozvoj leteckých, pozemních i speciálních a kybernetických sil.
Zatímco přímý ozbrojený útok na Švýcarsko je v dohledné budoucnosti podle strategie stále nepravděpodobný, za nejpravděpodobnější nebezpečí považuje hybridní hrozby, organizovaný zločin, ale i možný útok drony či jinými zbraněmi dlouhého dosahu.
Varování před rostoucím bezpečnostním rizikem v posledních dnech zaznělo z více zemí. Polský premiér Donald Tusk tento týden s odvoláním na zpravodajské služby varoval, že Rusko by se mohlo v příštích měsících pokusit o dronové či raketové útoky proti zemím podporujícím Ukrajinu. S obdobným varováním pak přišel i litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys.
Také francouzský prezident Emmanuel Macron 18. září varoval, že ruská hybridní hrozba vůči Francii a dalším evropským zemím se zvýšila a nařídil posílit ochranu kritické infrastruktury. Také finský prezident Alexander Stubb vyzval Finy, aby se psychicky připravili na možné sabotáže a incidenty s drony.
