Srbsko vypovědělo Rusku, která kritizovala invazi na Ukrajinu

Jelena Koposovová se před čtyřmi lety přestěhovala z Petrohradu do městečka Sopot jižně od Bělehradu. Když únoru 2022 zahájilo Rusko plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, byla mezi 25 v Srbsku žijícími Rusy, kteří se zúčastnili protiválečné demonstrace, a podepsala petici odsuzující ruskou invazi. V půli ledna obdržela dopis od srbského ministerstva vnitra, které zamítlo její žádost o trvalý pobyt v Srbsku a nařídilo jí opustit zemi do 30 dnů, podotkl web stanice Nova.rs.

„Nikdy jsem nebyla aktivistka ani se nezabývala politikou. Jsem překladatelka. Opravdu mě chtějí vyhostit ze Srbska a zničit celý můj život jenom proto, že jsem podepsala protiválečnou petici?“ ptá se Koposovová, která s rodinou začala v Sopotu stavět dům. Nyní je její budoucnost nejistá.

„Můj manžel a dvě děti, ve věku 6 a 14 let, zatím žádné rozhodnutí nedostali. A to si podali žádost stejně jako já. Nevím, co mám dělat, protože děti tu už chodí do školky a do školy,“ uvedla Jelena s tím, že si proti rozhodnutí může ještě podat odvolání.

Na případ podle serveru upozornilo sdružení Ruská demokratická společnost. To loni zahájilo petici adresovanou srbskému prezidentu Aleksandaru Vučičovi, která vyzývá k zastavení pronásledování protiválečných aktivistů v Srbsku.

Srbské úřady zakladatele Ruské demokratické společnosti Pjotra Nikitina loni v červenci dva dny držely na bělehradském letišti a odmítaly ho vpustit do země. Po zveřejnění případu mu nakonec vstup umožnily. O měsíc později dostala zákaz vstoupit do Srbska místopředsedkyně vlády Černé Hory Jovana Marovičová, známá svou kritikou prezidenta Vučiče.

V Srbsku se podle odhadů srbských médií usadilo po začátku invaze na Ukrajinu několik desítek tisíc Rusů. Atraktivní je Srbsko pro ruské emigranty nejen díky jazykové, náboženské i kulturní spřízněnost, ale i ochotou udělovat jim povolení k pobytu v době, kdy to jiné evropské země neumožňují.

Srbsko je kandidátskou zemí Evropské unie, současně však pěstuje přátelské vztahy s Moskvou a značná část Srbů vnímá Rusko pozitivně. Pod Vučičovým vedením Srbsko sice odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu, odmítlo se však připojit k protiruským sankcím.

Z pozice šéfa tajné služby BIA, která se k žádostem cizinců o pobyt v Srbsku ze zákona vyjadřuje, byl loni v listopadu odvolán proruský politik Aleksandar Vulin. Spojené státy na něj předtím uvalily sankce s tvrzením, že napomáhal Moskvě v jejích aktivitách. Šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov naopak v lednu udělil Vulinovi medaili za „profesionalitu a spolupráci mezi srbskými a ruskými službami“.

Agentura Bloomberg s odvoláním na dvě osoby obeznámené se situací minulý týden uvedla, že ministerstvo zahraničí v Moskvě nařídilo ruským diplomatům, aby se snažili dosáhnout postihů těch Rusů, kteří vystupují proti prezidentu Vladimiru Putinovi a podporují Ukrajinu, a to především v těch zemích, které dosud k válce zachovávají neutrální postoj.