Článek
Evropské státy, které se chtějí podílet na obranném systému proti balistickým raketám a dalším hrozbám ze vzduchu podle návrhu německého kancléře, podepsaly prohlášení na okraj nynějšího setkání ministrů obrany v bruselské centrále NATO. Předběžná smlouva má odstartovat první plánování rozsáhlého projektu.
Podle agentury Reuters se na projektu hodlá kromě Německa, Česka a Slovenska podílet také Británie, Norsko, Maďarsko, Bulharsko, Belgie, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Rumunsko a Slovinsko.
Podle Lambrechtové by se mohlo jednat o izraelský systém Arrow 3, ale ještě nepadlo definitivní rozhodnutí. Země také usilují o pořízení dalších amerických systémů Patriot, kterým je nyní bundeswehr vyzbrojen. Cílem má být výrazné zvětšení raketového deštníku propojením několika systémů a zvýšená ochrana před balistickými raketami či útoky s pomocí bezpilotních letounů.
Přímý konflikt s NATO nechceme, na rostoucí zapojení Západu ale odpovíme, tvrdí ruská diplomacie
Scholz v srpnovém projevu na Univerzitě Karlově v Praze hovořil o svých představách budoucnosti demokratické Evropy. Jako hrozbu zmínil nedostatečnou vzdušnou obranu, do které by rád zapojil ostatní evropské země. „A Německo bude tuto budoucí protivzdušnou obranu navíc koncipovat tak, aby se na ní mohli podílet, pokud o to budou mít zájem, i evropští sousedé, například Poláci, pobaltské země, Nizozemci, Češi, Slováci nebo naši skandinávští partneři,“ řekl Scholz.
O chystaném podepsání dokumentu ve středu informoval německý zpravodajský časopis Der Spiegel. Plán je reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu. Mnoho evropských zemí si uvědomilo, že se na protivzdušné obraně v uplynulých letech příliš šetřilo, napsal Der Spiegel.