Španělé volí parlament. Krajní pravice cítí ve volbách historickou šanci

Přes 22 tisíc volebních místností se otevřelo v devět hodin ráno, hlasování končí ve 20 hodin večer a ještě před půlnocí by mohly být známé téměř kompletní výsledky. Parlamentní volby se poprvé v moderních dějinách Španělska konají uprostřed léta, kdy jsou mnozí Španělé na dovolené, podotkla stanice BBC. I proto španělská pošta registrovala rekordních skoro 2,5 milionu korespondenčních hlasů.

Účast může ovlivnit také pokračování vlny veder. Na mnoha místech Španělska teploty po poledni šplhaly nad 30 stupňů Celsia a někde se očekávala maxima až kolem 40 stupňů. Hodinu a půl po zahájení hlasování vláda uvedla, že všechny volební místnosti fungují normálně, píše agentura Reuters.

Hned ráno šel svůj hlasovací lístek vhodit do urny premiér Sánchez, na kterého před školou na severu Madridu dvě skupinky lidí pokřikovaly „lháři“ a „pane premiére“. Novinářům pak řekl, že ohledně volebního výsledku cítí „dobré vibrace“.

Jeho hlavní rival Feijóo rovněž v Madridu hlasoval kolem poledne, přičemž vyjádřil naději, že Španělsko dnes v noci „zahájí novou éru“. „Očekávám a doufám, že se Španělé rozhodnou svobodně, navzdory klimatickým podmínkám a všem nepřízním,“ uvedl.

Volby se původně měly uskutečnit koncem roku, nejspíš v prosinci, ale Sánchez je překvapivě uspíšil po květnové porážce své strany v regionálních a místních volbách, v nichž bodovali právě lidovci. Nyní se spekuluje, zda se Španělsko po Itálii či Finsku stane další zemí Evropské unie, která přejde k pravicové vládě.

Sánchez doufá, že jeho sociální reformy a kroky jeho vlády za krizí spojených s covidem-19 a válkou na Ukrajině přesvědčí voliče, aby mu poskytli další mandát, předvolební průzkumy ale tomuto scénáři nenasvědčovaly. Podle většiny z nich socialistům oplatí porážku z minulých voleb lidovci a premiérem by se mohl stát Feijóo, který PP vede od loňského dubna a který byl předtím 13 let předsedou regionální vlády v Galicii.

Lidovci však zřejmě nebudou moci vládnout bez podpory další strany, přičemž tuto roli by mohla plnit krajně pravicová strana Vox, která má šanci zopakovat třetí místo. Taková koalice by znamenala, že krajní pravice by se v zemi dostala do vlády poprvé od 70. let, kdy po skoro čtyřicetiletém úřadování zemřel diktátor Francisco Franco a Španělsko přešlo k demokracii.

Feijóo v kampani tvrdil, že nesestaví koalici se stranou Vox, jakkoli s ní lidovci už vládnou v některých autonomních regionech. „Nečeká se, že by kterákoli ze stran získala absolutní většinu, volba je tak v podstatě mezi další levicovou koalicí a partnerstvím pravice a krajní pravice,“ shrnuje nicméně španělské volby agentura AP.