Článek
Daňová konsolidace slovenské vlády drhne. Za první čtyři měsíce letošního roku vybralo Slovensko na daních o 152 milionů eur (asi 3,8 miliardy Kč) méně, než plánovalo. Náklady na 13. důchody přesto zůstávají kolem 930 milionů eur ročně (zhruba 23,25 miliardy Kč).
Do rozpočtové debaty vstoupil i místopředseda parlamentu Tibor Gašpar (Směr), který v televizní diskusi připustil, že „13. důchod by nemusel být plošný“. Mluvil o tom, že by se 13. penze mohla stát „adresnější“ nebo by mohla být odstupňována.
Uvedl, že největším problémem pro veřejné finance jsou právě výdaje v této sociální oblasti. Odkazoval i na stanoviska Rady pro rozpočtovou odpovědnost a Unie důchodců, podle nichž existuje skupina seniorů, kteří třináctý důchod objektivně nepotřebují.
Na která sociální opatření vláda Roberta Fica už sáhla
- 2. důchodový pilíř – snížení příspěvků na osobní důchodové účty, více peněz přesměrováno do průběžného systému na současné penze.
- Nemocenská a nezaměstnanost – delší období, kdy nemocenskou platí zaměstnavatel (14 místo 10 dnů), a snižování podpory v nezaměstnanosti po čtvrtém měsíci.
- Podpora v nezaměstnanosti – do konce roku 2025 byla po celých 6 měsíců ve výši 50 % denního vyměřovacího základu (zhruba 50 % předchozí hrubé mzdy). Od 1. ledna 2026 zůstává 50 % jen první tři měsíce, pak klesá: ve 4. měsíci na 40 %, v 5. na 30 % a v 6. měsíci už jen na 20 %.
- 13. důchod – formálně zachovaný, je naplánováno zmrazení na několik let bez valorizace, takže jeho reálná hodnota bude klesat.
- Mzdy ve veřejné správě – plošné zmrazení platů ve většině státní správy, s výjimkou učitelů, zdravotníků, vojáků, policistů, prokurátorů a soudců.
Jeho návrh však okamžitě vyvolal odpor koaličního partnera Hlas-SD. Ministr práce Erik Tomáš v reakci prohlásil, že „kým bude Hlas-SD ve vládě, nebude se nic měnit“ na současném nastavení 13. důchodů a označil je za politickou „červenou čáru“ své strany, která nebude překročena.
Podle něj by adresnější penze nepřinesla žádnou zásadní úsporu: I při Gašparem naznačené hranici 2 tisíc eur (asi 50 tisíc korun) měsíční penze by podle ministra přišly o 13. důchod jen necelé čtyři desetiny procenta starobních důchodců, zatímco náklady systému se pohybují kolem již zmíněných 930 milionů eur (přibližně 23,25 miliardy Kč).
Daňové příjmy Slovenska meziročně sice vzrostly o 2 procenta, vázne však hlavně výběr DPH, kde chybí 132 milionů eur (zhruba 3,3 miliardy korun). Daň z příjmů právnických osob se také oproti plánu propadá o 78,4 milionu eur (asi 2 miliardy korun).
Očekávání předčil výnos u daně z příjmů fyzických osob, kde stát inkasoval o 92 milionů eur více (přibližně 2,3 miliardy Kč), což souvisí s loňskými změnami daňového bonusu, zavedením vyšších sazeb pro nejlépe vydělávající od začátku roku 2026 a s růstem mezd.
Stát vybírá víc i na spotřebních daních, které překročily rozpočet o 42 milionů eur (asi 1,1 miliardy Kč), celkově však konsolidační úsilí naráží na slabší než předpokládaný výběr klíčových daní.
