Článek
Zeď proti dronům (Drone Wall) má být obranná linie chránící východní hranici Evropské unie v sousedství Ruska a Ukrajiny před útoky bezpilotních strojů. Projekt iniciovaly zejména pobaltské státy a Polsko v reakci na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
Schůzku zástupců zemí v první linii avizoval komisař pro obranu Andrius Kubilius, Slovensko a Maďarsko ale původně nebyly pozvány.
„Mohu potvrdit, že Slovensko bylo nyní zařazeno na seznam (účastníků),“ uvedl ve středu mluvčí Evropské komise Thomas Regnier.
Schůzky se podle něj zúčastní zástupci Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska, Bulharska, Dánska, Slovenska a Ukrajiny.
Ohledně toho, zda o účast na jednání požádalo Slovensko, či zda to Bratislavě nabídla Evropská komise, se Regnier nevyjádřil. Maďarsko, které také sousedí s Ukrajinou, zůstává zřejmě dál mimo.
Regnier řekl, že nemůže poskytnout bližší informace k obsahu rozhovorů. „Očekáváme silné závazky od států, které se jednání zúčastní,“ dodal.
Kritika od Pellegriniho
Původní nepřizvání Slovenska vzbudilo nevoli na tamní politické scéně. Prezident Peter Pellegrini zdůraznil, že Slovensko je plnoprávným členem NATO a musí být zapojeno do ochrany východní hranice aliance.
„Východní hranice NATO musí být chráněna v plném rozsahu bez ohledu na to, které země jsou do projektu zapojeny, jinak to nedává smysl,“ řekl prezident.
Zároveň oznámil, že s ministrem obrany a šéfem generálního štábu připravuje kroky ke společné ochraně vzdušné hranice, aby na východě EU nevznikla bezpečnostní mezera.
Premiér Fico místo konkrétních kroků opakoval kritiku bývalých kabinetů, které obviňoval z oslabování bezpečnostních kapacit země. Odpovědnost své vlády, která často sdílí proruské postoje, za nepozvání na schůzku odmítal.
Ministr zahraničí Juraj Blanár to vysvětloval tím, že pozvání na páteční jednání prý dostaly jen „státy, které už čelily narušení svého území ruskými drony a stíhačkami“.
