Článek
Denník N uvádí, že podle tří zdrojů z bezpečnostní komunity Gašpar BIS tvrdil, že bude postupovat jako její partner a že Slovensko neposkytne ochranu Arťomu Marčevskému, ukrajinskému občanovi s výraznými vazbami na Rusko, kterého české úřady označují za jednoho z hlavních organizátorů proruské sítě kolem webu Voice of Europe.
České orgány zařadily Marčevského na národní sankční seznam a zrušily mu povolení k pobytu v ČR. Předpokládaly, že si již nebude moci prodloužit pobyt v žádné z členských zemí EU, a to právě díky koordinaci se zahraničními partnery, včetně Slovenska.
Bezprostředně po setkání představitelů slovenských a českých tajných služeb však Marčevskij podle Denníku N získal dočasné útočiště na Slovensku a toto zázemí si udržel několik měsíců. „Marčevskij tak měl dostatek času vyřídit všechny potřebné záležitosti, protože slovenské orgány mu poskytly prostor, který přesně potřeboval,“ citují novináři zdroj z prostředí zpravodajských služeb, který tak popisuje důsledky postupu SIS.
Síť kolem Voice of Europe
Případ Marčevského se váže k rozsáhlé vlivové operaci, kterou v roce 2024 odhalily české a další západní tajné služby. Šlo o síť webů, mediálních projektů a politiků, která měla podle vyšetřovatelů ovlivňovat evropskou politiku a volby v zájmu Ruska.
Investigativní novináři z českého Deníku N, německého týdeníku Die Zeit a francouzského deníku Le Monde popsali napojení webu Voice of Europe na Moskvu a na struktury ruského státu. Ukázali mimo jiné, jak měli být vybraní evropští politici za proruské vystupování a šíření narativů Kremlu placeni.
Podle jejich zjištění proudily peníze z Ruska přes Bělorusko a Polsko, často v hotovosti, převážené v autech s diplomatickými značkami. Evropské bezpečnostní služby se domnívají, že část peněz z Polska mohl převážet i samotný Marčevskij, který se podle zveřejněných informací pohyboval mezi několika zeměmi EU a dlouhodobě využíval právní i logistické mezery v evropském systému.
Reakce Česka a sankce
Česká republika na odhalení sítě reagovala zařazením Marčevského a dalších aktérů na národní sankční seznam. To v praxi znamenalo zmrazení majetku na území ČR a zákaz poskytování finančních či jiných služeb. Zároveň mu bylo zrušeno povolení k pobytu.
BIS i vláda v Praze tehdy opakovaně upozorňovaly, že ruské vlivové operace cílí na destabilizaci EU, posilování proruských a extremistických politických subjektů a na oslabování podpory Ukrajiny. Voice of Europe a na něj napojené osoby měly podle české strany sloužit právě těmto cílům.
České úřady přitom počítaly s tím, že kroky vůči Marčevskému budou koordinovány se spojenci a že jiné státy EU mu neumožní uniknout dopadům českých sankcí.
Politický rozměr na Slovensku
Zjištění o postupu SIS přichází v době, kdy je slovenská kontrarozvědka dlouhodobě terčem politických sporů. Po nástupu vlády Roberta Fica (Směr) se vedení tajných služeb i policie výrazně proměnilo a opoziční politici i část odborné veřejnosti varují před politizací bezpečnostních složek a oslabováním spolupráce se západními partnery.
Pavol Gašpar, syn bývalého policejního prezidenta a nynějšího poslance za Směr Tibora Gašpara, se postavil do čela SIS na jaře 2024. Kritici jeho nominaci od začátku spojovali s mocenským návratem lidí stíhaných či prověřovaných v kauzách z minulých let, které se týkaly propojení policie, tajných služeb, oligarchů a organizovaného zločinu.
Informace Denníku N o tom, že SIS podle zdrojů zpravodajské komunity nesplnila sliby dané české BIS v citlivém mezinárodním případě, mohou vztahy Bratislavy s bezpečnostními partnery dál zkomplikovat. Slovenská vláda i SIS se k aktuálním zjištěním zatím oficiálně nevyjádřily.
