Skotský expremiér se vrací. Chce referendum o nezávislosti

„Strategický plán naší strany je jasný a jednoznačný: chceme dosáhnout úspěšné, sociálně spravedlivé, ekologicky odpovědné, nezávislé země,” řekl v projevu Salmond.

Zároveň upozornil, že jeho strana Alba (což v gaelštině znamená Skotsko) bude stavět kandidáty pouze v takzvaných „parlamentních regionech”.

Skotsko má totiž na evropské poměry nezvyklý volební systém. Každý občan totiž volí v jedněch volbách hned dvakrát.

Z celkového počtu 129 poslanců se 73 volí standardním britským způsobem, který v Česku známe například ze senátních voleb. Skotsko je rozděleno do 73 volebních obvodů, ve kterých si tamní obyvatelé vybírají jednoho konkrétního zástupce. Mandát získává ten, který obdrží největší počet hlasů.

Pak je tu ale ještě další forma hlasování, při které volič uplatňuje svůj druhý hlas. Tentokrát je země rozdělena do osmi odlišných volebních obvodů, kterým se říká „parlamentní regiony”. Každý region volí sedm zástupců, celkem se tedy touto formou volí zbylých 56 poslanců. Volič se nerozhoduje mezi kandidáty, ale stranami.

V prvním popsaném „způsobu” vyhrávají tradičně zástupci skotských nacionalistů SNP, zatímco v tom druhém získávají mandáty zástupci menších stran. Skotové tak považují svůj volební systém za spravedlivější a reprezentativnější.

66letý expremiér Salmon doufá, že se tímto způsobem podaří ustanovit ve skotském parlamentu (Holyroodu) super-většinu pro vypsání referenda o vystoupení ze Spojeného království.

S takovým programem kandiduje také největší skotská strana, vládní SNP premiérky Nicoly Sturgeonové. Ta dlouhodobě hlásá, že v případě, že se jejím poslancům podaří získat v Holyroodu většinu, tak plebiscit vypíše, a to i přesto, že by jeho výsledky zřejmě nikdo neuznával. O složení britského království může totiž rozhodovat výhradně londýnský parlament.

Britský premiér Boris Johnson opakovaně vypsání referenda o skotské nezávislosti odmítl. Připomíná, že se Skotové měli možnost pro nezávislost vyjádřit v roce 2014, tehdy ale většina samostatnost nechtěla. Podle dohody obou vlád mělo jít o „generační událost”, což znamená, že by další pokus mohl být nejdříve za 20 let.

Tuto dohodu mimochodem neuzavřel nikdo jiný než tehdejší premiér Salmond. Ten teď tvrdí, že nešlo o právní závazek a Johnsonovy současné argumenty tudíž nejsou relevantní.

„Bude pro něj mnohem obtížnější říci celému parlamentu a zemi: 'ne',” předpovídá povolební tahanice s londýnskou vládou Salmond.

Průzkumy veřejného mínění ale jeho ambicím příliš nenahrávají. Skotsko sice v roce 2020 zažilo vlnu neobvyklé podpory skotské nezávislosti, ruku v ruce s neutichající pandemií koronaviru ale tato podpora výrazně klesla.

Tento týden uveřejnil skotský deník Press and Journal průzkum, ze kterého jasně vyplývá, že Skotové podpoří odtržení od britského království pouze pokud bude zaručené znovu-přijetí do Evropské unie (EU).

Nezávislost Skotska si přeje 49 procent dotázaných, jakmile ale autoři výzkumu přidali do rovnice členství v EU, podpora samostatného Skotska vyskočila na 53 procent. Není se čemu divit, Skotové se v otázce brexitu vyslovili drtivě (62 procent) ve prospěch setrvání v EU.