Článek
Když do Československa vtrhla 21. srpna 1968 vojska Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska, tak maďarští vojáci kontrolovali území jižního Slovenska, kde žije početná maďarská menšina. Podle Magyar Nemzet ale paušální užití výrazu „okupace“ není na místě.
„Pro Čechy a Slováky to jistě byla okupace cizími vojsky. (…). Sovětská armáda byla v Praze nepochybně armádou okupantskou, ale maďarští vojáci nemohli být okupanty na Trianonem odtrženém území Felvidéku (označení Slovenska za Uherska, pozn. red.) obývaném Maďary. Většina z nich maďarské vojáky vítala jako osvoboditele,“ uvedl Magyar Nemzet v článku, který je nazván „Maďarská naděje v roce 1968“.
List dále mj. oslavně připomíná tažení maďarského vůdce Miklóse Horthyho na území dnešního Slovenska v roce 1939, kterým Horthy chtěl vojensky získat části Slovenska převážně osídlené maďarsky mluvící populací.
Zednáři a šovinisté
V souvislosti s údajným útlakem Maďarů v Československu Magyar Nemzet zmiňuje poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě byli Němci a Maďaři zproštěni občanských práv. Text je plný velkomaďarských ambicí a expresivních výrazů.
Druhého československého prezidenta Beneše list např. označuje jako „zednářského diktátora“, komunistická hlava státu Gustáv Husák zase podle něj byl „maďarofobní slovenský šovinista“.
Podle posledního sčítání lidu z roku 2021 žije na Slovensku 456 000 osob maďarské národnosti, kteří tvoří asi 8 procent obyvatel státu. Obývají zejména pás jižního Slovenska přilehlý k maďarsko-slovenské hranici.
Probíhá hon na národně orientované politiky, míní Szijjártó
