Článek
Moldavsko naopak usiluje o úplně stažení ruských vojáků ze svého území, ke kterému již mělo dojít na základě vzájemné rusko-moldavské dohody z roku 1992.
Jak upozornil ruský list Kommersant, Manakov svou žádost zdůvodňuje „zvýšením bezpečnostního rizika, včetně hrozícího terorismu“. Počet mírotvůrců by se podle něj mohl zvýšit o Rusy dlouhodobě žijící v Podněstří.
„Předně je potřeba ujasnit si status takzvaného zastupitelství, jehož jménem vystupuje pan Manakov. Kišiněv čeká na toto vysvětlení už déle než čtyři roky. O mechanismu (fungování) mírových sil mohou hovořit pouze strany, které uzavřely dohodu, a ne lidé, kteří s ní nemají nic společného,“ reagoval včera oficiálně Kišiněv.
Nerozumím vám, přijel jsem z Ruska. Televize ukázala, jak Moskva organizuje protesty v Moldavsku
Hraje se i o přístup k obřím muničním skladům
Moldavská delegace už v dubnu na zasedání společné kontrolní komise upozornila, že ruští mírotvůrci v oblasti porušují stanovená pravidla, když bez předchozí dohody přesouvají vojenskou techniku.
Podněstří představuje úzký pruh moldavského území podél řeky Dněstr, které se většinově nachází na jeho levém břehu. Moldavské úřady proto o tomto území mluví jako o „levém břehu Dněstru“.
V Cobasne na území Podněstří se nacházejí obří zbrojní a muniční sklady, které zde vznikly ještě v době SSSR a do nichž také zamířila značná část arzenálu po stahování sovětské armády z Československa a NDR. Ty, byť jsou na moldavském území, dosud plně kontroluje ruská armáda.
Putina do Moldavska nepustíme, řekl premiér Recean
