Článek
Ruszin-Szendi upozornil, že ruská tajná služba se za minulé maďarské vlády snažila proniknout do země „zadními vrátky“, ale současný kabinet jim „zavře dveře před nosem“.
Ministr obrany podle webu telex.hu řekl, že zájmy Maďarska se za vlády premiéra Pétera Magyara shodují se zájmy Severoatlantické aliance. „Je nutné vidět zájmy a hodnoty národa i spojenců,“ uvedl Ruszin-Szendi.
Současná maďarská vláda by se podle ministra obrany měla omluvit některým spojencům za kroky bývalého kabinetu, který například zdržoval vstup Finska do NATO. „Jako voják jsem považoval tento postoj za nepřijatelný,“ nechal se slyšet ministr Magyarovy vlády.
Maďarsko chce splnit požadavek na zvýšení vojenských výdajů na pět procent HDP do roku 2035, ale za priority nové vlády označil vzdělávání a zdravotnictví. „Věřte mi, že bych mohl utratit spoustu peněz na armádu, ale i to má svůj čas,“ dodal Ruszin-Szendi, který upozornil, že předchozí Orbánova vláda zanechala maďarskou ekonomiku ve špatném stavu.
Ruské kontakty
Bývalý ministr zahraničí Péter Szijjártó (Fidesz) byl známý svými nadstandardními vztahy s ruským kolegou Sergejem Lavrovem. V roce 2024 Szijjártó v telefonickém rozhovoru nabídl svému ruskému protějšku Lavrovovi, že mu pošle dokument Evropské unie, který obsahoval vyjednávací rámec pro zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou.
V jiném zveřejněném rozhovoru se pak Szijjártó zavázal, že se pokusí vyřadit ze sankčního seznamu EU sestru ruského oligarchy Ališera Usmanova, což se mu však povedlo. V roce 2023, v čase vzpoury Wagnerovy skupiny, se šéf maďarské diplomacie zajímal, zda je Lavrov v pořádku a zda něco nepotřebuje.
V dubnových parlamentních volbách v Maďarsku drtivě zvítězila strana Tisza a novým premiérem se stal Péter Magyar. Tisza disponuje ve 199členném parlamentu ústavní většinou 141 křesel.
