Článek
Guțulová podle TASSu poznamenala, že „ruský lídr slíbil podporu Gagauzsku a gagauzskému lidu při obraně jejich moci a pozic na mezinárodní scéně“.
„Vladimir Putin se mnou projednal složité regionální a geopolitické otázky, jejichž epicentrem je naše Gagauzsko,“ uvedla na svém telegramovém účtu.
„Informovala jsem ho o nezákonném jednání úřadů v Moldavsku, které se nám mstí za naše občanské postavení a loajalitu k národním zájmům,“ podotkla Guțulová.
Západ plánuje převzít kontrolu nad Moldavskem, blouzní Lavrov
„Kišiněv nám krok za krokem odebírá pravomoci, omezuje rozpočet, porušuje zákonná práva a vyvolává nestabilitu a destabilizaci v Gagauzsku i v celé zemi,“ dodala.
Guțulová se také setkala s předsedkyní ruské federální rady Valentinou Matvijenkovou, které také vyjádřila podporu Gagauzům v boji proti údajnému útlaku.
Cesta Guțulové do Ruska následovala poté, co představitelé separatistického Podněstří požádali minulou středu Rusko o ochranu.
Spory s Moldavskem
Gagauzové jsou turkický národ žijící především na jihu Moldavska, ale také na Ukrajině, v Rumunsku a Rusku. Jsou pravoslavného vyznání. Spory propukly po vyhlášení samostatného Moldavska a rozhodnutí, že jeho oficiálním jazykem bude jen moldavština.
Gagauzové se proto rozhodli osamostatnit; ozbrojený konflikt se podařilo odvrátit tím, že Moldavsko v roce 1994 uznalo autonomní Gagauzskou republiku, v referendu byla o rok později určena její hranice, do oblasti patří obce, kde je nadpoloviční většina Gagauzů. Jde o tři nepropojené enklávy.
Stěžují si i na to, že většina daní z oblasti, kde žijí, je alokována v jiných částech Moldavska. Oni sami naopak těží z vazeb na Turecko.
Guțulová se stala vítězkou regionálních voleb v Gagauzii. Po svém vítězství oznámila, že chce posilovat vztahy s Ruskem a kritizovala napětí mezi Kišiněvem a Moskvou. Moldavské úřady její vítězství odmítaly uznal, ale postavil se za ni gagauzský parlament, uvedl TASS.