Článek
Autoři předlohy podle Kommersantu navrhují doplnit stávající ústavní zákon o soudním systému v Rusku ustanovením, které praví, že v Rusku nelze vykonávat rozhodnutí zahraničních soudů, zřízených jinými státy bez účasti Ruska, a také rozhodnutí mezinárodních soudů, jejichž jurisdikce není potvrzena ruskými mezinárodními smlouvami či rezolucí RB OSN.
Dosavadní ustanovení praví, že závaznost rozhodnutí zahraničních a mezinárodních soudů v Rusku je dána mezinárodními dohodami Ruska.
Pokud změna bude přijata, Rusko bude oprávněno neplnit rozhodnutí zahraničních či mezinárodních soudů, pokud bude chybět příslušná mezinárodní dohoda či rozhodnutí RB OSN, vysvětlil šéf sdružení ruských právníků Vladimir Gruzděv.
Partner advokátní kanceláře NSP Ilja Račkov se domnívá, že celá iniciativa má spíše deklarativní charakter: „Aby všichni všechno přesně pochopili.“
Rada Evropy v létě uzavřela s Ukrajinou dohodu o vytvoření zvláštního tribunálu, který by soudil Rusko za zločin agrese proti Ukrajině. Minulý měsíc šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že k účasti v tomto tribunálu se zavázalo 25 členských států. EU poskytla na vytvoření tribunálu deset milionů eur, připomněl Kommersant.
Mezinárodní trestní soud (ICC) sídlící v Haagu v roce 2023 na ruského diktátora Vladimira Putina vydal zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Moskva jurisdikci tohoto soudu neuznává, nesouhlasila ani s tím, že nizozemský soud v Haagu vynesl rozsudek nad ruskými občany, které uznal vinnými ze sestřelení malajsijského letadla Boeing 777 z letu MH17 nad východní Ukrajinou v létě 2014. Moskva odpovědnost za smrt téměř tří stovek lidí na palubě odmítá.
