EU: Rozdělování ukrajinských uprchlíků ano, ale bez kvót

„Musíme začít aktivněji rozdělovat uprchlíky v rámci EU a dát najevo solidaritu tím, že se jich budeme ujímat,“ řekla před jednáním německá ministryně vnitra Nancy Faeserová. Stejně jako několik dalších odmítla rozdělování běženců podle povinně stanovených kvót.

Součástí plánu je vytvoření indexu porovnávajícího volné kapacity jednotlivých zemí. Český ministr vnitra Vít Rakušan označil za klíčové zprovoznění systému registrací a výměn informací o uprchlících, aby bylo jasné, které státy pro ně mají volné kapacity.

Právu také řekl, že v Bruselu prosazoval i vznik dopravních koridorů z Ukrajiny do dalších evropských zemí, kde se běženci mohou rozhodnout, kam půjdou.

„My jsme navrhli, aby vznikla řízená doprava od ukrajinsko-polské nebo ukrajinsko- slovenské hranice do zemí EU, kde by měla být informační střediska, kde uprchlíci dostanou informace, že kapacity v ČR už jsou vyčerpány. Ale vše zůstane na bázi dobrovolnosti,“ řekl Rakušan.

Podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové sice nyní klesl denní počet přicházejících uprchlíků z 200 tisíc na necelých 50 tisíc, situace se však může kdykoli zhoršit a EU na to musí být připravena.

Součástí plánu schváleného ministry je podle ní také vytvoření indexu porovnávajícího volné kapacity jednotlivých zemí. Strategie počítá také s větší spoluprací bezpečnostních orgánů a zapojením Europolu, aby situaci uprchlíků nemohly zneužívat gangy obchodující s lidmi. EU by také chtěla pomoci přetíženému Moldavsku, mimo jiné vysláním pracovníků své pohraniční agentury Frontex.

Jedenáct zemí střední a východní Evropy včetně Česka vyzvalo v úterý podle webu Politico.eu k vytvoření nového fondu EU, který by pomohl pokrýt náklady na zdravotní péči o ukrajinské uprchlíky. Návrh, předložený na schůzce unijních ministrů zdravotnictví, vyzývá Evropskou komisi, aby vytvoření fondu iniciovala.

Peníze z něj by měly pokrýt „obrovské finanční úsilí“ spojené s poskytováním zdravotní péče Ukrajincům, kteří uprchli před ruskou invazí. Měly by být použity na pokrytí nákladů na zdravotní pojištění a dalších výdajů. Za návrhem stojí Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

O uprchlické krizi jednal v úterý v Berlíně šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou.

Ta opakovaně hovoří o nezbytností zřídit na vnějších hranicích EU humanitární uzly, odkud bude možné uprchlíky rychle rozmístit. „Tam jsme se úplně nepotkali. To je myšlenka, která míří k určité relokaci nebo řízenému umísťování uprchlíků,“ řekl Lipavský. ČR chce podle něj jít naopak cestou finanční pomoci zemím, do kterých se uprchlíci sami rozhodnou jít.

Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová v úterý oznámila, že Unie poskytne Česku, Slovensku a Moldavsku 70 tisíc vakcín pro očkování dětí ukrajinských uprchlíků.