Rakousko chce přimět žadatele o azyl k veřejně prospěšným pracím

Už během azylového řízení by uprchlíci měli mít povinnost vykonávat veřejně prospěšné práce. Ti, kteří odmítnou, by neměli dostávat základní podporu.

Rakousko již téměř rok utahuje šrouby své uprchlické politiky: více deportací, rychlejší azylové řízení, lepší ochrana hranic s více než 300 používanými drony a úzká spolupráce se zeměmi západního Balkánu a Maďarskem, připomněl list Die Welt.

Výsledek: za prvních osm měsíců letošního roku klesl počet žádostí o azyl o 40 procent.

Nyní chce černozelená vláda ve Vídni spolu se spolkovými zeměmi tvrdý kurz v uprchlické politice ještě více zpřísnit. V budoucnu mají být žadatelé o azyl povinni vykonávat během probíhajícího řízení veřejně prospěšné práce.

Těm, kteří odmítnou, mají být zrušeny nebo alespoň sníženy základní potřeby (jídlo, ubytování, ošacení).

Dohodli se na tom odpovědní pověřenci spolkových zemí pro uprchlíky a ministr vnitra Gerhard Karner (ÖVP). Spolkové ministerstvo vnitra ve Vídni má nyní vypracovat právně neprůstřelný návrh.

Nový plán by měl výrazně zpřísnit současnou praxi v Rakousku.

Dosud mohou žadatelé o azyl vykonávat veřejně prospěšné práce pro spolkovou, zemskou a místní samosprávu za malý finanční obnos v maximální výši 110 eur (2682 korun) měsíčně a 80 eur (1950 korun) za každého dalšího rodinného příslušníka, který se rovněž zdržuje v Rakousku – ovšem pouze na dobrovolné bázi

Novinkou je, že se z toho má stát povinnost a práce se má rozšířit i na neziskové organizace.

Obecně v Rakousku platí, že žadatelé o azyl nesmějí první tři měsíce pracovat na běžném trhu práce a poté pouze s tzv. povolením k zaměstnání, které se obvykle uděluje pouze pro práci v zemědělství a cestovním ruchu.

„Lidé mají také závazky vůči zemi, která je přijme,“ řekl Wolfgang Hattmannsdorfer (ÖVP), hornorakouský pověřenec pro uprchlíky.

Christian Ganter (ÖVP), odpovědný zemský ministr z Vorarlberska, zdůraznil, že veřejně prospěšné práce povedou k pravidelnému dennímu režimu a kontaktu s místními obyvateli, a tím také ke zlepšení integrace. Vedle toho by se žadatelé o azyl mohli snáze naučit německy.

Judith Kollenbergerová, odbornice v oblasti migrace, se naopak netají skepsí. „Nemyslím si, že donucení je zde tím správným nástrojem,“ řekla televizi ORF.

Proti se staví také hornorakouští Zelení. „Spojování povinné práce se základní péčí – doslova základní péčí o lidi – je odsouzeníhodné,“ vysvětlila mluvčí pro otázky integrace Ines Vukajlovicová.