Článek
„Ruské jaderné vydírání má na postoj západních zemí stále menší dopad a schopnost Kremlu využívat svůj strategický arzenál jako odstrašující prostředek se postupně oslabuje,“ tvrdí analýza FT.
Moskva, která disponuje největším jaderným arzenálem na světě, se podle FT stále uchyluje k jaderným výhružkám, naposledy Kreml mluvil o připravenosti použít „všechny zbraně“ na obranu Kaliningradu v případě, že by na ruskou exklávu chtěla Severoatlantická aliance uvalit blokádu.
„Na začátku plnohodnotné války mezi Ruskem a Ukrajinou v únoru 2022 sice USA a další země NATO výroky ruských špiček vedly k opatrnosti, nyní tyto hrozby vnímají s výrazně větším klidem,“ vysvětlil FT.
Oslabený dopad moskevských jaderných hrozeb lze podle analýzy připsat jejich nadužívání a pevnému postoji mezinárodních aktérů, včetně varování ze strany Číny, Indie a USA. Rusko si také uvědomilo, že použití jaderných zbraní je stále silným tabu.
Precedens Pavučina
Západ proto mohl výrazně rozšířit vojenskou pomoc Ukrajině, včetně dodávek obrněné techniky, letadel, raketometů a protivzdušných systémů. „Významným precedentem byla ukrajinská operace ‚Pavučina‘ z roku 2025, při níž byly proti ruským strategickým bombardérům nasazeny drony – akce, která by podle ruské doktríny měla vyvolat jadernou odvetu, k níž však nedošlo,“ doplnil FT.
Pokles účinnosti ruských jaderných hrozeb tak připravil Moskvu o hlavní vlivový nástroj, ale také podle Financial Times pro Rusko znamená novou výzvu. „Kreml se uchyluje k hybridním útokům, sabotážím, pokusům o atentáty a narušováním vzdušného prostoru evropských zemí, což zvyšuje riziko nekontrolované eskalace.“
Severoatlantická aliance se proto podle FT nesmí nechat ukolébat falešným pocitem, že jaderná velmoc jako Rusko by se neodvážila přijmout extrémní opatření na obranu sebe sama nebo svých spojenců v případě konvenční války.
