Článek
K deliktům, za které může být podle dokumentu dotyčný postižen, patří „diskreditace“ ruské armády, vybízení k zavedení sankcí proti Rusku, „propaganda nacistické symboliky“, výroba a šíření „extremistických materiálů“ či nezaplacení pokuty za zmíněné delikty.
Podle normy se hodnota zabaveného majetku nebude omezovat na výši samotné pokuty, dodal server.
Zákon, umožňující zabavit emigrantům majetek za vyjádření proti válce či proti režimu, schválili ruští poslanci jednomyslně na konci května. Podle právníků jde o nový pokus vyvinout nátlak na novináře, aktivisty, politické emigranty, nezávislá média a blogery žijící v zahraničí, napsal tehdy server BBC News.
Hlavní změna podle BBC spočívá v tom, že poprvé se v rámci ruské obdoby správního řízení objevuje možnost zabavit občanům jejich majetek. Zákon tak může mít odstrašující účinek na lidi v zahraničí, kterým v Rusku zůstaly bankovní účty, nemovitosti, podíly ve firmách, dědictví či jiná aktiva.
Norma umožní soudům zabavovat majetek pod záminkou zajištění prostředků na zaplacení pokut za veřejná „protistátní“ vyjádření. Soudy přitom budou moci zkonfiskovat majetek jakékoliv hodnoty ještě před vlastním posouzením případu, postačí jen sepsání protokolu o deliktu.
Přijatá novela rozšíří stávající praxi trestání Rusů, kteří v cizině kritizovali válku Ruska proti Ukrajině, represe a politiku režimu ve vlasti, nebo rozšiřovali informace, které ruské úřady pokládají za tvrzení odporující zájmům Ruska. Postihy hrozí i za členství v „nežádoucí“ organizaci či popírání zásluh Sovětského svazu o osvobození Evropy od nacismu.
Moskva a Minsk sjednocují soudní systém
Zástupci Nejvyšších soudů Ruska a Běloruska zároveň ve středu podepsali memorandum, které má podle nich položit základy „harmonizace“ soudních systémů obou zemí v rámci širších reforem zaměřených na posílení unie obou států.
Šéf ruského nejvyššího soudu Igor Krasnov podle exilového webu The Moscow Times popsal jako součást „úsilí o sjednocení s cílem vybudování bezproblémového právního prostoru, který vždy zdůrazňovali ruský prezident Vladimir Putin a běloruský prezident Alexandr Lukašenko“.
