Článek
Putin zákon podepsal asi 14 dní poté, co jej ve druhém a třetím čtení schválila ruská Státní duma. Server The Moscow Times před časem spojil návrh zákona se snahami postavit před soud právě Putina a jeho spolupracovníky za napadení Ukrajiny před více než čtyřmi lety. Právní experti podle serveru BBC pokládají zákon především za „doplňkovou odstrašující akci“.
Ruské zákony až dosud dovolovaly použít ozbrojené síly v zahraničí v souladu s obecnými principy a normami mezinárodního práva: k odražení útoku na ruské jednotky dislokované v zahraničí, k odražení útoku na jiný stát, který požádá Rusko o pomoc, k ochraně ruských občanů před ozbrojeným útokem, boj proti pirátství a pro zajištění bezpečné plavby, poznamenal dříve Kommersant.
Nyní však autoři předlohy z ministerstva obrany navrhli nasazení ozbrojených sil i k ochraně občanů „pronásledovaných“ zahraničními soudy. Předloha „zjevně souvisí s iniciativami členských zemí Evropské unie vytvořit zvláštní tribunál proti Rusku“, řekl tehdy serveru RBK advokát Dmitrij Malbin.
V polovině tohoto měsíce se 36 zemí, včetně Česka, zavázalo připojit k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině, oznámila Rada Evropy po schůzce v Kišiněvě, kde Česko zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka. ČR se pro zřízení tribunálu vyslovila už na zasedání Rady Evropy v Reykjavíku v květnu 2023 za předchozí vlády Petra Fialy (ODS). Český prezident Petr Pavel již dříve uvedl, že tribunál je potřeba, aby zločiny ruské agrese nezůstaly nepotrestány. Ze zemí Evropské unie se k formování zvláštního tribunálu nepřipojily Bulharsko, Maďarsko, Malta a Slovensko.
Na vytvoření zvláštního tribunálu, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa, letos v lednu Evropská unie poskytla prvních deset milionů eur. Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC), který má pravomoc vyšetřovat na Ukrajině válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. V současnosti ale ICC nemůže v případě Ukrajiny vyšetřovat zločin agrese z důvodu omezení jurisdikce, uvedla dříve v prohlášení Rada Evropy. Zvláštní tribunál tuto mezeru podle ní zaplní.
Válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk na ukrajinské území, si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2023 ICC vydal zatykač kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
