Článek
Lukašenko, jemuž Putinova podpora prakticky umožnila tvrdě potlačit opozici po sporných loňských prezidentských volbách, přijel do Moskvy zjevně posílit proces integrace obou zemí ve svazový stát. V minulosti se běloruskému autoritářskému vůdci do rychlého spojení s Ruskem příliš nechtělo, rozsáhlé protesty ho však očividně přiměly k přizpůsobení postoje.
Putin po jednání oznámil, že Rusko a Bělorusko "se dohodly na všech 28 svazových programech". Jde o programy "zaměřené na sjednocení legislativy Ruska a Běloruska v různých oblastech hospodářství, na vyrovnání podmínek pro činnost ekonomických subjektů obou zemí, budování společných finančních a energetických trhů, dopravního prostoru, na utváření a realizaci společné průmyslové a zemědělské politiky".
Lukašenko, který si stále zakládá na tom, aby vyhlížel jako rovnocenný partner Putina, v této souvislosti zdůraznil, že hlavním dokumentem, o němž jednali, byl ten, který se týká rovných práv ruských a běloruských hospodářských subjektů.
Ruský prezident Vladimir Putin při setkání se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem
Putin sdělil, že budou podepsány dokumenty týkající se vytvoření jednotných trhů energiemi obou zemí, včetně ropy, plynu a elektřiny. Přitom dokument o jednotném trhu s plynem by podle něj měl být podepsán do 1. prosince roku 2023. Šéf Kremlu dodal, že cena této energetické suroviny v příštím roce zůstane pro Bělorusko na stejné úrovni jako letos.