Článek
Několik stovek účastníků nedělní akce podpořilo nejen prezidenta Sulyoka, ale také předsedu nejvyššího soudu Andráse Vargu, generálního prokurátora Bálinta Nagye Gábora, předsedy Státního kontrolního úřadu László Windische, Národního úřadu pro média a komunikaci Andráse Koltayho, Ústavního soudu Pétera Polta, Úřadu pro hospodářskou soutěž Balázse Rigó Csaby a Národního úřadu pro ochranu osobních údajů a svobodný přístup k informacím Attilu Péterfalviho.
Organizátoři nedělního protestu na Facebooku upozorňovali, že všichni jmenovaní byli do funkcí legitimně zvoleni maďarským parlamentem a jejich odstranění by znamenalo vážnou ránu pro maďarskou demokracii.
Všechny výše jmenované označil premiér Magyar za „loutky“ předchozího režimu premiéra Viktora Orbána a vyzval je, aby do 31. května odstoupili z funkcí. To se však nestalo a Magyar avizoval, že vládní strana Tisza najde cestu, jak je zbavit funkcí. V zájmu odvolání Sulyoka z funkce chce Tisza dokonce změnit ústavu.
Podle webu index.hu příchod několika poslanců opoziční strany Fidesz expremiéra Viktora přivítali účastníci akce potleskem a skandováním „Do toho Fidesz“.
Naopak když některý z řečníků vyřkl jméno současného premiéra Magyara, dav začal pískat a skandovat „Vlastizrádce, vlastizrádce“.
Návrat bolševismu
Místopředseda budapešťské organizace Fideszu Zsolt Renge ve svém projevu označil snahu o odvolání prezidenta a dalších státních představitelů za „návrat bolševismu“. Renge zdůraznil, že Sulyok je řádně zvolený prezident a jeho mandát končí až v roce 2029. Novinář Mátyás Kohán pak ve svém projevu přirovnal premiéra Magyara k latinskoamerickým diktátorům.
Strana Fidesz expremiéra Orbána označila snahu o odstranění prezidenta Sulyoka z funkce silou za ohrožení demokracie a státního systému v Maďarsku. „V diktaturách je zvykem odvolat prezidenta z funkce silou, vydíráním nebo výhrůžkami. Magyarovo ultimátum je ústavně neplatné, lidsky ubohé a směšné,“ uvedla strana, která letos po volbách přišla o moc po dlouhých 16 letech.
V Maďarsku volí prezidenta parlament. Zbavit ho funkce ale není tak snadné, a to ani s ústavní většinou, kterou Magyar disponuje. Odvolat prezidenta lze pouze tehdy, pokud hlava státu nedodržuje tzv. Základní zákon, tedy ústavu, úmyslně ji poruší v souvislosti s výkonem funkce, nebo se dopustí úmyslného trestného činu.
V takovém případě může pětina poslanců iniciovat řízení o zbavení funkce, k jehož zahájení je potřeba dvoutřetinová většina. Tu Magyar má, ve 199členném parlamentu disponuje 141 hlasy. Konečné rozhodnutí ovšem nenáleží parlamentu, ale Ústavnímu soudu. A ten je stále obsazen soudci jmenovanými za Orbána.
Tisza by se svou většinou ale mohla jít cestou změny zákona, kterou by Sulyokovi zkrátila mandát, jenž mu nyní formálně náleží až do roku 2029.
Sulyok byl zvolen hlavou státu v roce 2024, když začátkem téhož roku odstoupila prezidentka Katalin Nováková. Ta funkci opustila po kauze s udělením milosti pro zástupce ředitele dětského domova ve městě Bicske, který kryl sexuální zneužívání dětí ředitelem ústavu.
