Hlavní obsah

Von der Leyenová chce druhý mandát v čele Evropské komise

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se bude ucházet o druhý mandát v čele unijní exekutivy. Uvedla to na pondělní tiskové konferenci v Berlíně. Německá konzervativní politička získala jednomyslnou nominaci své domovské strany Křesťanskodemokratické unie (CDU). Jméno nového šéfa či šéfky Komise bude jasné po červnových volbách do Evropského parlamentu.

Foto: Profimedia.cz

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová

Článek

„Přijala jsem uvědomělé a uvážené rozhodnutí. Chtěla bych se ucházet o druhé funkční období a jsem velmi vděčná CDU, že mě dnes nominovala jako hlavní kandidátku do Evropské komise,“ prohlásila podle agentury Reuters von der Leyenová na tiskové konferenci po stranickém zasedání v Berlíně. Mandát v čele Komise je pětiletý.

Předsednictvo CDU o nominaci rozhodlo jednomyslně, řekl předseda strany Friedrich Merz.

Je to podle něj právě zásluhou von der Leyenové, že Evropa zůstala v těžkých letech pandemie jednotná. Má vysokou reputaci v členských státech i daleko za hranicemi EU, řekl o ní Merz podle DPA.

Pětašedesátiletá von der Leyenová vede Evropskou komisi od prosince 2019 jako první žena v této funkci.

Její prioritou byla od počátku zelená politika, za svého mandátu se ale musela vypořádat i s dalšími výzvami, jako byla pandemie covidu-19, migrační krize, ruská invaze na Ukrajinu či energetická krize. Před svým působením v Komisi byla šest let první ženou v čele německého ministerstva obrany.

Agentura Reuters připomíná, že v případě znovuzvolení by von der Leyenová zahájila svůj druhý mandát v době, kdy se Evropa soustředí na to, jak posílit svou bezpečnost.

Rusko totiž už téměř dva roky vede agresivní válku proti Ukrajině a do Bílého domu se může v listopadových prezidentských volbách vrátit exprezident Donald Trump, který se nechal slyšet, že pokud země NATO nebudou dávat dvě procenta HDP na obranu a napadne je Rusko, Spojené státy jim nemusí přijít na pomoc.

Washington zvažoval Leyenovou do čela NATO, Scholz to ale zhatil

Zahraniční

Reklama

Výběr článků

Načítám