Článek
„Pořád vyhlašovali nové přestávky na kávu – říkali tomu Fika –, aby měly jednotky NATO dostatek času na odpočinek,“ popisuje voják Alex v rozhovoru pro WELT. Alex bojuje v brigádě Lubart, která patří k Azovskému sboru.
Uvedl také, že cvičení obsahovalo zbytečně velké množství pravidel, která přesně určovala, kde a za jakých podmínek je možné na cvičišti používat drony.
Ukrajinští vojáci při simulovaných útocích několikrát prolomili obranu protivníka natolik rychle, že organizátoři museli vracet vyřazené jednotky i techniku zpět do hry, aby výcvik mohl pokračovat. „V tomto stavu by západní armády na moderním bojišti neměly šanci,“ dodal Alex.
Na německých vojenských cvičištích od začátku roku ukrajinští instruktoři školí německé vojáky. Po více než čtyřech letech od začátku ruského útoku na Ukrajinu si i v Německu stále více lidí uvědomuje, že Bundeswehr musí vojensky výrazně dohnat ztrátu, uvádí v reportáži deník Welt.
Přidává pět hlavních lekcí, které by si mělo Německo odnést z ukrajinských zkušeností.
První z nich se týká rychlosti inovací. Podle velitele brigády Lubarta Wadyma Krykuna se válka mění doslova ze dne na den a rozhodující výhodou je schopnost reagovat rychleji než protivník.
„Vyvineme nástroj, protivník vyvine protiopatření. Kdo se zastaví nebo začne být moc komfortní, okamžitě zaostane,“ říká. Ukrajina proto zavedla systém odměn pro dronové jednotky, které získávají body za potvrzené zásahy a mohou je vyměnit za novou techniku.
Druhou lekcí je potřeba svěřovat odpovědnost mladším velitelům a technologickým odborníkům. Jako příklad WELT uvádí bývalého ukrajinského ministra obrany Michajla Fedorova.
„Nečekáme, až stát vyřeší problémy. Sami hledáme řešení,“ popsal mladý velitel dronové jednotky Topot. Německo by podle reportáže mělo dát větší prostor inovacím, nikoli pouze služebnímu stáří. Moderní válka je stále více závislá na umělé inteligenci a datech.
Třetí doporučení se týká role zpravodajských služeb. Ukrajina od začátku války těží ze spolupráce se západními tajnými službami, zároveň ale výrazně posílila vlastní služby GUR a SBU, které operují hluboko za ruskými liniemi.
Čtvrtý bod se zaměřuje na připravenost státu na rozsáhlou mobilizaci. Ukrajina musela po začátku války během několika týdnů povolat stovky tisíc lidí, přičemž zpočátku chyběli instruktoři, kasárna i výcviková zařízení.
Dnes si země buduje vlastní zbrojní průmysl, zejména v oblasti dronů a přesně naváděných zbraní.
Pátá lekce se týká obranyschopnosti společnosti. Kvůli početní převaze Ruska musí Ukrajina průběžně mobilizovat nové vojáky, což zůstává jedním z nejcitlivějších témat. „Naše armáda je v podstatě armáda civilistů,“ říká Krykun. „Nejsem si jistý, jestli by občané jiných evropských zemí byli ochotni k takové oběti,“ dodává.
