Hlavní obsah

Polsko znovu žádá 368 hektarů českého území

8. 9. 2022, 12:58

Polsko chce od České republiky získat 368 hektarů půdy, o níž se spor táhne od 50. let minulého století. Píše o tom polský deník Rzeczpospolita. Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle něj bere záležitost vážně a doufá, že věc dotáhne do konce vláda Petra Fialy.

Foto: Profimedia.cz

Česko-polská hranice

Článek

Jde o kompenzaci za smluvního rozdělení polsko-československé hranice v 50. letech, které bylo pro Polsko o 3,6844 km čtverečních méně výhodné. Již tehdy se úřady České republiky zavázaly vypracovat soupis pozemků určených k převodu do Polska, píše Rzeczpospolita.

„S politováním musím konstatovat, že se Česká republika do dnešního dne nevyrovnala s Polskou republikou tento nepovolený územní přebytek,“ napsal poslanec PiS Jarosław Krajewski v dopise polským ministerstvům zahraničních věcí a ministerstvu vnitra.

Hranice se upravovaly v roce 1958 na základě mezinárodní smlouvy mezi Polskem a Československem. ČSSR tehdy získala 1205,90 hektaru půdy a Polsko 837,46 hektaru.

Polsko chce po Německu 32 bilionů jako reparace za nacistickou okupaci

Zahraniční

Babiš to nezařídil

Rzeczpospolita píše, že české úřady se zavázaly vypracovat soupis pozemků určených k převodu na Polsko. V roce 2014 dokonce takový pozemkový soupis vznikl, ale Češi od něj ustoupili.

Už v roce 1992 byla ustavena polsko-česká komise, která se případem zabývala. V roce 2005 nabídla česká vláda Polsku finanční kompenzaci, ta však byla zamítnuta.

Polský premiér Mateusz Morawiecki už v březnu 2021 připomněl tehdejšímu českému protějšku Andreji Babišovi dluh na hranicích. Odpověď však byla „obecná a vyhýbavá“, píše polský list.

Rzeczpospolita zdůrazňuje, že PiS bere záležitost vážně. Strana prý doufá, že se věc podaří dotáhnout do konce, protože moc v Česku převzala konzervativní vláda Petra Fialy, se kterou se už podařilo vyjednat mimo jiné dohodu o elektrárně v Turówě.

O co šlo a co s tím

Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením nynější hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit. Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů. Na vypořádání nároků se v roce 1992 dohodli tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski.

V minulosti představitelé českého ministerstva vnitra informovali o tom, že pozemky vytipované ke kompenzaci jsou na území Královéhradeckého, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Pardubického kraje.

Anketa

Mělo by Česko Polsku vrátit území, jak se v minulosti zavázalo?
Ano, určitě
20,6 %
Mělo by se o tom znovu jednat
6,9 %
Určitě ne
72,5 %
Celkem hlasovalo 39735 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků