Článek
„Polsko požádá o válečné reparace, o kompenzaci za vše, co Němci udělali v Polsku v letech 1939 až 1945,“ řekl Kaczyński. Připustil, že od německých úřadů očekává negativní reakci. „Ale za tyto věci se musí bojovat, někdy i mnoho let,“ dodal.
„Neslibujeme, že dojde k rychlému úspěchu. Říkáme pouze, že je to polská povinnost, je to odstranění určitého nedostatku, určité mezery v naší činnosti jako suverénního státu, že konečně oznamujeme něco, co mělo být oznámeno již dávno,“ uvedl dále Kaczyński.
Varšava si v Němcích pěstuje protihráče
Zprávu o ztrátách, které Polsko utrpělo během druhé světové války, připravil parlamentní tým, který fungoval v předchozím volebním období v čele s poslancem strany Právo a spravedlnost Arkadiuszem Mularczykem.
Na zprávě pracovalo asi 30 vědců - historiků, ekonomů, odhadců nemovitostí - a 10 recenzentů.
Německo dlouhodobě polské požadavky ohledně válečného odškodnění odmítá. Jeho vláda zastává názor, že Polsko se nároků na odškodnění zřeklo už v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření hraničních sporů a při potvrzení polské západní hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990 a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců. Varšava ale tvrdí, že prohlášení polské vlády z roku 1953 o zřeknutí se reparací bylo v rozporu s ústavou a bylo učiněno pouze na nátlak Sovětského svazu.