Článek
Söder se domnívá, že Evropa je nebezpečně blízko tomu, aby špatně vyhodnotila hrozbu, kterou představuje Podněstří, a také svoji vlastní odpovědnost vůči tomuto regionu. Vyřešit to ale spojenci NATO a Moldavsko mohou tak, že uvalí sankce na podněsterské, ruské, ale i evropské aktéry, kteří těží ze šedé ekonomiky v regionu.
„V převládajícím výkladu se o Podněstří hovoří jako o „zamrzlém konfliktu“. Tento název je uklidňující. Zamrzlé věci se nehýbou. Nepředstavují hrozbu. Čekají,“ napsal v komentáři pro IPN.
Podle něj ale tento zmrazený konflikt vylučuje fakt, že ruský vůdce Vladimir Putin 15. května podepsal prezidentský dekret, který zavedl zrychlenou cestu k ruskému občanství pro obyvatele Podněstří. „Na tomto kroku není nic zmrazeného. Je záměrný, právně zakotvený a v souladu se vzorem, který Moskva uplatňovala již dříve,“ hodnotí a shrnuje švédský poslanec.
Putin nabízí lidem v Podněstří ruské občanství. Potřebuje lidi proti Ukrajině, komentuje to Sanduová
Stejně jako na Ukrajině
Připomněl, že Rusové úplně stejný zákon zavedli 24. dubna 2019 v ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti. „Víme, jak to skončilo,“ napsal ve zjevné reakci na ruskou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu v roce 2022.
O tomto zákoně promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který uvedl, že Rusové takto dávají najevo své teritoriální požadavky. „Má pravdu. A Evropa by měla poslouchat – nikoli jako divák, ale jako strana, která dosud nesplnila své závazky,“ míní.
Rusové souběžně s tímto zákonem uzákonili také rozšíření právních důvodů pro nasazení ruských ozbrojených sil v zahraničí za účelem obrany ruských občanů. „Vydávání pasů a nasazení vojenské síly jsou propojovány prostřednictvím jasně definované právní struktury. Evropa tento scénář zná. Otázkou je, zda podnikne kroky ještě předtím, než začne další dějství,“ varuje.
Podle Södera situaci v Podněstří špatně vnímá Západ, který tento region vidí jako překážku k moldavskému členství v EU. „Tento konflikt není překážkou stability – je to nástroj nestability. Rusko jej vyvolalo, využilo jako zbraň a již více než tři desetiletí jej udržuje s minimálními náklady a maximálním vlivem,“ konstatuje.
Podle něj ale šedou zónu v Podněstří nevyužila jen Moskva, ale i Ukrajinci, kteří tudy před rokem 2022 pašovali zbraně, vozidla a jiný kontraband. Kromě nich však i oligarchové v Moldavsku a evropští aktéři využívali ekonomicky neregulovanou enklávu jako vhodný kanál, na který nemohou evropské ani moldavské zákony. Söder proto varuje, že možné řešení situace v Podněstří nemusí narušovat pouze Moskva, ale i jiní aktéři.
Evropští aktéři
Švédský poslanec se domnívá, že Evropská unie musí uvalit sankce jak na podněsterské aktéry, tak i na evropské finanční a logistické sítě. „Pokud evropští aktéři těží z šedé ekonomiky v Podněstří – a důkazy naznačují, že někteří ano –, uzavření této enklávy vyžaduje i uzavření těchto kanálů,“ napsal s tím, že s tím ale hlavně musí zatočit samotné Moldavsko.
Söder následně sdělil, že Ukrajina, Rumunsko a spojenci v NATO musí k Podněstří přistupovat jako k uzlu „společné bezpečnostní architektury“. Doplnil, že dokud Ukrajina bude odolávat Rusku a nepustí okupanty k Oděse a na západ od ní, tak „existuje úzké, ale reálné okno pro koordinovaný nátlak“. Pokud by však spojenci čekali, než se konflikt „rozmrazí“, znamenalo by to „zhoršení strategické situace“.
Podněstří je separatistický, neuznávaný stát na východě Moldavska, jehož je součástí. Rusové mají v tomto regionu několik tisíc vojáků od začátku 90. let. Podle Parlamentního shromáždění Rady Evropy je Podněstří okupované Ruskem.
Moldavsko má ambici odtržený region v budoucnu znovu integrovat. Podle vládního plánu by se tak mělo stát do roku 2038. Moldavsko je od roku 2022 kandidátskou zemí Evropské unie, o dva roky později formálně zahájilo vstup do bloku. Do něj chce vstoupit společně s Podněstřím.
Autonomní územně správní jednotka se zvláštním statusem Podněstří