Článek
Předseda arménské vlády obvinil Rusko, že nezajistilo bezpečnost Arménie, která podle něj čelí agresi ze strany sousedního Ázerbájdžánu kvůli sporu o Náhorní Karabach.
Podotkl přitom, že Moskva, která má s Arménií podepsanou bezpečnostní smlouvu a má na jejím území vojenskou základnu, nepovažuje jeho zemi za dostatečně proruskou. Pašinjan je přesvědčen, že Rusko se chystá jihokavkazský region opustit.
„Arménská bezpečnostní struktura byla z 99,999 procenta napojena na Rusko, a to včetně zajišťování zbraní a munice. Dnes ale vidíme, že Rusko samo potřebuje zbraně a munici (pro svou válku proti Ukrajině), a v této situaci je pochopitelné, že i kdyby Ruská federace chtěla, nemohla by splnit bezpečnostní potřeby Arménie,“ řekl Pašinjan listu La Repubblica.
Arménie je ochotná uznat Karabach za součást Ázerbájdžánu
„Tento příklad by nám měl ukázat, že závislost na jednom partnerovi v bezpečnostních otázkách je strategickou chybou,“ dodal.
Jerevan se proto snaží o bezpečnostní spolupráci i s jinými zeměmi, řekl Pašinjan ve zjevné narážce na rozhovory s Evropskou unií a Spojenými státy a pokusy o bližší kontakty s dalšími zeměmi regionu, uvedla agentura Reuters.
Moskva na Pašinjanova slova zatím nereagovala, v minulosti ale podobné kritiky odsoudila, hájila svůj postup a odmítla, že by omezovala své zahraničněpolitické aktivity kvůli válce na Ukrajině, napsala agentura Reuters.
Arménie a Ázerbájdžán vedou už desítky let spor o Náhorní Karabach, který je součástí Ázerbájdžánu. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994.
V šestitýdenní válce svedené s Arménií na podzim 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem.
Tentokrát bez Ruska. Arménie a Ázerbájdžán budou jednat o míru v Bruselu
