Baťa sto padesát let od narození zakladatele definitivně končí s výrobou klasické obuvi v Evropě

O práci na Slovácku přijde 92 zaměstnanců. „Struktura a kapacita závodu už neodpovídá současné poptávce na trhu. Společnost neočekává, že by se k původnímu objemu výroby byla schopna vrátit,“ vysvětlil Novinkám za společnost Baťa Petr Souček. „Bohužel jde o takový typ provozu, který nelze za nynějších podmínek na trhu udržet jako rentabilní,“ vysvětlil Andrea Montagnoli, člen představenstva společnosti Baťa.

Zatímco v Evropě se nad klasickým ševcovským řemeslem s logem Bati zatahuje opona, ve světě značka jede dál. Aktuálně vyrábí ve dvanácti zemích světa. Těžiště produkce se již dávno přesunulo především do Asie a Afriky. Závody fungují v Indii a Bangladéši, kde má firma dokonce po dvou továrnách. Dále pak v Pákistánu, Keni, Zambii, Zimbabwe, Jihoafrické republice, ale také v Jižní Americe, v Bolívii a Kolumbii, či v Austrálii a na Novém Zélandu.

Evropskou výjimkou na mapě výrobních závodů zůstane po zrušení závodu v Dolním Němčí už jen jediná adresa. Jde o nizozemskou obec Best, nacházející se v těsném sousedství Eindhovenu. Tamní závod, spadající pod specializovanou divizi Bata Industrials, má však od klasické vycházkové obuvi daleko. Vyrábí výhradně vysoko zátěžovou bezpečnostní a pracovní obuv pro stavebnictví, logistiku a průmysl.

Příběh nizozemské továrny je přitom fascinující kapitolou sám o sobě. Když Tomáš Baťa začátkem třicátých let minulého století expanzi do Holandska plánoval, nekoupil jen pozemky na levném vřesovišti u železnice a kanálu. V Bestu chtěl tehdy už světoznámý obuvník otisknout celou svou zlínskou filozofii.

Po tragické smrti Tomáše Bati, který zahynul při leteckém neštěstí 12. července 1932, v jeho myšlence pokračoval nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. Pro dělníky tak v Bestu nechal postavit věrnou kopii Zlína, čtvrť Batadorp s typickými domky s plochou střechou, vlastní školou, zdravotním střediskem i fotbalovým klubem.

Pro domovský Zlín je tak letošní rok 2026 plný nostalgie i bolestivých ztrát. Společnost na jaře podle vyjádření Součka vyklidila svůj sklad v ikonické budově 34 v baťovském areálu a přesunula ho k novému logistickému partnerovi ve středních Čechách. Shodou okolností se tak stalo jen několik měsíců před osudným požárem jedenáctipodlažní výškové budovy 34, která později musela být po ničivém červencovém požáru celá srovnána se zemí.

Jeho slova potvrdil za vlastníka zborcené budovy 34, společnosti Cream Group, Marcel Schmidt. „Firma Baťa měla v budově 34 centrální sklad obuvi pro prodejny v celém Česku. V dubnu se ale přestěhovala do centrálního skladu v Čechách. U nás už pak měla jen záložní sklad o ploše asi tisíc metrů čtverečních,“ sdělil Novinkám Schmidt.

„V budově 34 zůstal po přestěhování skladu firmy Baťa jen pomocný sklad vybavení prodejen, nábytku a archivů, které požár zničil. Více než z hlediska finanční škody je pro firmu jejich ztráta citelná kvůli historické hodnotě,“ doplnil Souček.

I přes konec výroby na Moravě a odchod z historických skladů však Baťa ze Zlína nemizí. Město pod Tlustou horou zůstává morálním i administrativním srdcem celého podniku. Nadále zde sídlí česká centrála Baťa a.s., fungují tu dvě reprezentativní prodejny a na odkaz slavného zakladatele dohlíží Nadace Tomáše Bati.