Článek
Všechny země východního křídla Aliance v současnosti přezkoumávají protokoly pro reakci na krizové situace ve zdravotnických zařízeních, organizují cvičení, investují do balistických přileb a vest a přesouvají operační sály do podzemí. Konflikt na Ukrajině totiž zničil iluzi toho, že Evropa je před válkou v bezpečí, píše list Politico.
„Nejde o to, zda Rusko zaútočí,“ uvedl Ragnar Vaiknemets, zástupce generálního ředitele Estonské zdravotní rady, která dohlíží na připravenost na krize od pandemie po válku. „Otázkou je, kdy k tomu dojde,“ dodal.
Země na východní hranici Evropy, dříve pod sovětskou okupací, až příliš dobře vědí, jak rychle mohou vojáci dorazit. „Máme tu špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ uvedl náměstek litevského ministra zdravotnictví Daniel Naumovas. Jeho zemi, stejně jako Polsko, spojuje s Ruskem a Běloruskem Suvalský koridor, úzký a zranitelný pás. Očekává se, že právě zde by Rusko mohlo na NATO v následujících letech zaútočit.
Pro země východního křídla NATO není připravenost na válku volitelnou záležitostí, nýbrž naléhavou nutností. „Jen málo zemí EU je frontovými zeměmi,“ uvedla Katarzyna Kacperczyková, náměstkyně polského ministra zdravotnictví. „Pro ně (země východního křídla NATO) je tato otázka naléhavější,“ dodala.
„Nemůžeme připravit nouzový nebo strategický plán pro vojenský sektor, ekonomický sektor nebo energetický sektor a vyloučit z něj zdravotnictví,“ vysvětlila Kacperczyová.
Například litevská nemocnice Vilnius University Hospital Santaros Clinics, která se nachází asi 50 kilometrů od hranic s Běloruskem, buduje podzemní infrastrukturu, protiletecké kryty, přistávací plochy pro vrtulníky a autonomní systémy, které by jí umožnily fungovat i v případě výpadku elektřiny nebo vody.
Tato nemocnice však není ničím neobvyklá. V Estonsku budou kromě neprůstřelných vest pro posádky sanitek rozdávat také satelitní telefony, aby byla zajištěna komunikace i v případě výpadku tradičních sítí. Existují dokonce i plány na vytvoření nezávislé, lokální internetové sítě.
V celém zdravotnickém systému se v těchto zemích instalují elektrické generátory, a to na základě zkušeností Ukrajiny s ruskými útoky, které pravidelně přerušují dodávky elektřiny civilnímu obyvatelstvu.
„Víme jistě, že se Rusko zaměřuje na civilní infrastrukturu a energetické struktury, a to znamená, že nesmí nastat situace, kdy nemocnice nefunguje kvůli problémům s elektrárnou,“ vysvětlil Vaiknemets.
Mnoho nemocnic na východě Evropy, které byly vybudovány ještě za sovětské éry, je mimořádně zranitelných. „Máme vysoké a velké budovy. Jsou v jednom komplexu, v jedné oblasti,“ sdělil Vaiknemets. „Nedokážu si představit, že bych pracoval na nejvyšším patře a čekal, až nás (Rusové) zasáhnou,“ dodal. Právě kvůli tomu země východního křídla NATO řeší přesun operačních sálů do suterénu.
Kromě toho Estonsko nakupuje mobilní zdravotnické jednotky, nouzová ošetřovací zařízení, která lze nasadit v případě mimořádných událostí. To by podle Politica mohlo pomoci vyřešit současnou omezenou kapacitu intenzivní péče v Evropě.
Pobaltí se navíc potýká s nedostatkem zdravotnického personálu. Kvůli tomu by podle Vaiknemetse obyvatelé ve válečném stavu u frontové linie nemohli počítat se stejnou zdravotnickou péčí, jako kdyby byl mír.
Písemný souhlas
Už teď nízký počet pracovníků by se mohl ještě snížit. Ne každý by totiž zůstal, kdyby válka s Ruskem vypukla. V Litvě po startu ruské agresivní války na Ukrajině museli podle Politica pracovníci podepsat souhlas, že v případě konfliktu zůstanou v zemi a budou dál pracovat.