Článek
Kis byl zakládajícím členem a prvním předsedou liberálního Svazu svobodných demokratů (SZDSZ), který se v roce 1989 aktivně podílel na změně režimu v Maďarsku. Už v roce 1985 se jako jedna z vůdčích osobností zúčastnil setkání maďarské demokratické opozice. Po změně režimu byl Kis aktivní v politice až do roku 2002. V roce 2019 jako jeden z prvních poukázal na to, že Maďarsko pod vedením Viktora Orbána směřuje k autokracii. S Orbánem se zná z 90. let.
Liberální filozof v aktuálním rozhovoru pro web hvg.hu řekl, že nikdo v Maďarsku si momentálně nemůže být jistý, že se příští parlamentní volby v dubnu příštího roku určitě budou konat. „To zatím nikdo neví, ani Viktor Orbán,“ prohlásil bývalý předseda SZDSZ.
Kis se nyní nechal slyšet, že pokud by to záleželo na Orbánovi, moc by z rukou nepustil ani v roce 2026. Orbán a jeho strana Fidesz jsou u moci nepřetržitě od roku 2010 a většinu času disponoval ústavní většinou v parlamentu. Kis však připustil, že Orbánův režim je v současnosti v krizi. „V krizi nemá nikdo kontrolu nad situací, ani autokrat. Pokud se však pokusí (Orbán) překazit volby, může na to doplatit,“ upozornil filozof.
Stanné právo
Kis v rozhovoru nevyloučil, že vláda by mohla vyhlásit stanné právo nebo stav nouze, aby zabránila volbám. „Mezi voliči panuje obrovské očekávání, naděje a příprava. A pak přijde nenáviděný autokrat a volby zakáže. Bylo by to poprvé od roku 1956 (volby se nekonaly z důvodu protikomunistického povstání, které potlačila sovětská armáda - pozn. redakce),“ upozornil. „V takovém případě by se mohlo stát, že davy by zaplavily ulice ne na hodiny, ale na celé dny a týdny,“ dodal Kis.
Filozof konstatoval, že by byla otázka, zda by silové složky státu dokázaly odpor potlačit. „Přesněji řečeno, otázkou je morálka těchto silových organizací. Elitní části policie budou bránit Orbána do konce, ale osamoceně si neporadí se statisíci protestujícími v Budapešti a desítkami tisíc na venkově,“ přemítá Kis.
Magyar není zárukou liberální demokracie
Podle Kise ani vůdce opoziční strany Tisza Péter Magyar není zárukou obnovy liberální demokracie v Maďarsku. „Nemám však obavy, že Magyar by se mohl stát druhým Orbánem a po pádu diktatury by zatáhl zemi do další diktatury,“ dodal.
Filozof konstatoval, že Magyarovi se podařilo shromáždit velmi heterogenní voličský tábor. Tento tábor drží pohromadě touha odstranit Orbánův režim. „Pokud by se Magyar dostal k moci, tato široká koalice by se velmi rychle rozpadla. Rozdílná očekávání nelze uspokojit najednou. Na scénu vstoupí nové strany a obnoví se normální politické spektrum. Pokud strana Tisza tuto situaci přežije, bude jednou ze stran soutěžících o přízeň voliče,“ řekl filozof. „Nejpozději do čtyř let by byly nové volby a poté by už Magyar nebyl schopen vládnout sám,“ dodal Kis.
Agentura Median naměřila ve svém aktuálním průzkumu preferencí politických stran desetiprocentní náskok Magyarovy strany Tisza před Orbánovou stranou Fidesz. Tisza by volilo 38 procent voličů a Fidesz 28 procent. Jedná se o největší nárůst popularity opoziční strany od nástupu Orbána k moci v roce 2010.
