Nová pravidla mobilizace by paralyzovala ekonomiku, varují ukrajinské podniky

„Podniky žádají parlament, aby novou mobilizační legislativou neparalyzoval ekonomiku země. Je nutná rovnováha mezi vojenskou frontou a ekonomií,“ stojí podle agentury Reuters ve vyjádření Evropské obchodní asociace, která sjednocuje přibližně tisíc podniků.

Mezi největší obavy asociací patří zasažení exportních sektorů a podniků zásobujících armádu. Dále mluví o strachu podnikatelů, že kvůli on-line povoláním přijdou o zaměstnance a kvůli neukázněnému rekvírování civilních vozidel o dopravní prostředky.

Rozmanitost problémů, na které asociace upozorňují, ukazuje, jak opatrně si musí vláda při snahách o doplnění stavů na bojišti počínat. Ukrajinská ekonomika v roce 2022 zeslábla o třetinu, ale v následujícím roce se zase vzpamatovala. Vládní neopatrnost by ji ovšem mohla opět shodit.

Ukrajinské úřady se rozhodly zpřísnit pravidla náboru civilistů na konci loňského roku, kdy se ukázalo, že boje na frontě neubírají na intenzitě, přičemž již bylo dostupné mnohem menší množství dobrovolníků. Prezident země Volodymyr Zelenskyj následně prohlásil, že zvažuje odvod dalšího půlmilionu mužů do armády.

Vláda následně sepsala legislativní návrh, který se ovšem sešel s hlasitými protesty analytiků a zákonodárců, podle kterých byly některé navrhované změny protiústavní. To vedlo k přepsání a vzniku současné verze, která již má předběžnou podporu parlamentu. Ta navrhuje například snížení náborového věku z 27 na 25 let, omezuje výjimky z odvodů a zvyšuje pokuty a tresty za vyhýbání se jim.

Ukrajinská obchodní rada, která má pod sebou více než stovku asociací, v prohlášení uvedla, že ačkoliv vláda některé kritice ustoupila, tak ona stále požaduje odstranění dalších návrhů, které by mohly ublížit podnikům, jež už tak fungují v „módu přežití.“

Předně je proti povolení armádě zabavovat civilní vozidla bez řádného dozoru a proti povolávacím příkazům rozesílaným on-line. Dále rada trvá na tom, že by podniky, které armádu zásobují, měly být schopné před odvody ochránit všechny své zaměstnance.

Lídr nejsilnější parlamentní frakce Davyd Arachmija hovořil o přípravě návrhu pro druhé čtení a uvedl, že by zájmy velení armády, podniků a obyvatel měly být v rovnováze. „Nebude to lehký úkol, bude to hodně práce,“ napsal pak na Telegramu. Obchodní asociace reagovaly požadováním vysvětlení, jak budou zajištěny výjimky z odvodů pro nutně potřebné zaměstnance, obzvlášť ve specializovaných sektorech.

Šéfka Asociace IT Marija Ševčuková pro Reuters uvedla, že pouze jedno procento z 360 tisíc zaměstnanců v oboru dostalo výjimku z odvodů, ačkoliv jde o klíčový exportní sektor. Přibližně 75 % pracovníků IT v zemi tvoří muži. Tato asociace se také obává, že budou lidé trestáni za to, že si on-line povolávacích příkazů prostě nevšimnou nebo nesplní krátké lhůty na aktualizaci osobních informací. Též je proti zrušení výjimek z odvodů pro studenty usilující o druhý titul.

„Silně apelujeme na úřady, aby vedly s podniky dialog, abychom mohli být slyšeni. Mohli bychom růst, platit více daní, poskytovat dary pro armádu, protože s dárcovskou podporou jsou celkově problémy,“ uvedla Ševčuková.