Norský poslanec chce Nobelovu cenu za mír pro UNRWA, jejíž lidé se podíleli na masakru v Izraeli

Aukrust podle svých slov úřad pro palestinské uprchlíky nominoval „za jeho dlouhodobou práci při poskytování životně důležité podpory Palestiny a tohoto regionu obecně“, uvádí americký týdeník.

„Tato práce je zásadní již více než 70 let a v posledních třech měsících je ještě zásadnější,“ uvedl místopředseda zahraničního výboru norského parlamentu, aniž by zmínil zapletení pracovníků UNRWA do teroristického útoku hnutí Hamás.

Na Nobelovu cenu za mír byl na konci ledna už počtvrté nominován také bývalý americký prezident Donald Trump. Tentokrát ho navrhla Claudia Tenneyová, republikánská členka Sněmovny reprezentantů za stát New York.

„Donald Trump se zasloužil o usnadnění uzavření prvních mírových dohod na Blízkém východě po téměř 30 letech,“ uvedla Tennenyová, kterou cituje americký stanice Fox News.

Nejméně 12 pracovníků tohoto úřadu se totiž přímo aktivně zapojilo do útoku teroristického hnutí Hamás ze 7. října loňského roku, během kterého teroristé zavraždili přes 1200 Izraelců, převážně civilistů. Dalších přes 260 lidí unesli do Pásma Gazy, více než 130 z nich stále zůstává v zajetí.

Americký deník The New York Times uvedl, že se izraelským zpravodajským důstojníkům podařilo zjistit pohyb šesti pracovníků OSN na území židovského státu 7. října na základě jejich telefonů. Další tři se jim podařilo vystopovat díky telefonickým hovorům uvnitř Gazy, během nichž podle Izraelců diskutovali o svém zapojení do útoku Hamásu.

Zbylí pracovníci měli dostávat textové zprávy, ve kterých jim velení Hamásu nařizovalo, aby se 7. října dostavili na stanoviště teroristů. Jeden z nich měl podle spisu přinést raketové granáty uložené ve svém domě.

V reakci na skandál se rozhodlo pozastavit financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) téměř 15 zemí, včetně jejího největšího dárce Spojených států amerických, které v loňském roce úřadu poskytly 344 miliony dolarů (téměř 7,9 miliardy korun).

K USA se připojily také Německo s 202 miliony dolarů (přes 4,6 miliardy korun) nebo Evropská unie se 114 miliony dolarů (přes 2,6 miliardy korun).

Finanční pomoc dále pozastavily Japonsko, Francie, Švýcarsko, Kanada, Velká Británie, Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Island, Rumunsko a Estonsko.

Zejména u Islandu jde o poměrně překvapující zprávu, tato severská země dlouhodobě podporuje právo Palestinců na vlastní stát, v roce 2011 tato malá severská země jako první v západní Evropě uznala stát Palestina v jeho hranicích z roku 1967.