Článek
Že část humanitární pomoci končí v rukou radikálních nebo teroristických či zločineckých skupin, které ovládají danou oblast, je známo dlouho. Jejich představitelé si nechávají platit za to, že umožní dodávky potřebným, nebo si z nich část odebírají.
Slovo desátek jsem nepoužil, protože je to často mnohem víc. Dělo se tomu tak v Afghánistánu, kde z toho tyl Tálibán, v Sýrii a děje se to v mnoha afrických zemích zmítaných konflikty.
Přesto se nad tím zavírají oči, i když to přesahuje meze, což je případ Pásma Gazy. Dávno se vědělo, že dodaný cement se používá nejen na výstavbu luxusních sídel vůdců Hamásu – což se děje bohužel všude, kde se pomáhá –, ale také na budování podzemních tunelů sloužících jako továrny na zbraně nebo jejich sklady či velitelská stanoviště.
Teroristům se hodila i dusíkatá hnojiva, z nichž se vyráběly nálože. O tom, kde končila pomoc, jasně svědčily lékárničky se znakem Dětského fondu OSN, které se našly v autě použitém Hamásem při teroristickém útoku na Izrael ze 7. října.
Nelze však dodávat pomoc, nad jejímž využitím není kontrola, nelze nechat učit palestinské děti nenávisti k Židům s využitím pomoci dodávané mezinárodním společenstvím, což se v EU vědělo, a přesto EU dál posílala prostředky UNRWA, aniž by využití peněz kontrolovala.
Naprosto nepřijatelné pak je, aby nad tím sami zaměstnanci OSN zavírali oči a ještě se aktivně se zapojovali do teroristických aktivit.
Je pochopitelné, že Spojené státy a Německo i další země s okamžitou platností přerušily pomoc poskytovanou UNRWA.
Generální tajemník OSN António Guterres hned vyzval státy, které přerušily pomoc, aby dál pomáhaly, protože to Palestinci v Pásmu Gazy potřebují.
Zdůrazňuje, že zmínění zaměstnanci OSN budou čelit trestnímu stíhání, ale to nestačí. Říká, že v organizaci jsou desetitisíce lidí, kteří pomáhají v obtížných podmínkách, a ti by neměli doplácet na to, co dělali jejich kolegové.
Nelze však zapomínat, že propuštěné zaměstnance někdo přijímal, a zřetelně mu uniklo, o koho jde, pokud nad tím úmyslně nepřivřel oči.
Je docela pravděpodobné, že jde o špičku ledovce a příznivců Hamásu nebo lidí přímo spojených s Hamásem bude v UNRWA více. Dokud nebude jasné, že se úřad od těchto lidí očistil, nemůže čekat dary.
Guterres by místo apelů měl zaměstnance nechat pořádně prověřit, a pokud má pocit, že je potřeba hned další pomoc, musí to udělat rychle. Pokud se OSN v tomto případě sama rychle neočistí, ztratí další část beztak slábnoucí věrohodnosti.
EU by se nyní měla konečně zamyslet, komu a přes koho poskytovat peníze. Že ji Hamás zneužívá, se ví dlouho.
Izrael celkem pochopitelně volá, aby UNRWA nemohla po skončení konfliktu působit v Pásmu Gazy, protože slouží jako prodloužená ruka Hamásu, která mu zajišťuje část zdrojů. Ono je docela zvláštní, že Palestinci mají jako jediní samostatný úřad OSN pro své uprchlíky.
I děti palestinských uprchlíků už narozené v cizině mají status uprchlíka. Když izraelský ministr zahraničí Israel Katz tvrdí, že UNRWA nepředstavuje řešení a udržuje navěky živou otázku palestinských uprchlíků, není daleko od pravdy.
Totéž říkal už v roce 2018 švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis, když v té době USA osekaly finanční podporu UNRWA.
Hnutí Hamás přitom tento týden utrpělo už jednou velkou porážku – v Haagu u Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Jihoafrická republika u něj přednesla obvinění, že se Izrael dopouští v Pásmu Gazy genocidy.
O tom soud ještě nerozhodl, ale v předběžném opatření nařídil Izraeli, aby „přijal veškeré kroky, které zabrání genocidě a zlepší humanitární situaci v Pásmu Gazy“. To sice Jihoafrická republika označila za „rozhodující vítězství“, ale pravdou je opak.
Hamás nedosáhl toho, aby soud vydal rozhodnutí, že Izrael musí okamžitě ukončit všechny vojenské operace v Pásmu Gazy. Navíc byl vyzván, aby okamžitě propustil zbylá rukojmí.
Asi nebude náhodou, že se o víkendu objevila zpráva listu The New York Times, že se blíží uzavření další dohody o příměří, nyní dvouměsíční, kdy by byla propuštěna zbylá rukojmí výměnou za vězněné Palestince.