Článek
„Činíme tak ze solidarity s běloruskou opozicí. Nebudou jen prodloužením Ruska,“ napsala Huitfeldtová citovaná serverem Postsen v tiskové zprávě.
Rozhodnutí změnit oficiální název země vznikl po společném setkání obou žen. Cichanouská vyzvala mezinárodní společenství, aby změnilo svůj název (z jejich úředního jazyka) na Belarus.
🤍❤️🤍🤝🇳🇴 #Norway changed the name of Belarus
— NEXTA (@nexta_tv) May 29, 2022
Now it will be called in #Norwegian not Hviterussland (White Russia), but #Belarus.
"We do this as a sign of solidarity with #Belarusian democratic movement. They will not be a continuation of #Russia," said Anniken Huitfeldt. pic.twitter.com/8L1A4OQJYF
Švédsko i Dánsko již název na žádost Cichanouské změnily, připomíná deník Norway Postsen.
Trudný příběh dvojité uprchlice: Za rok utekla před vězením i válkou
Cichanouská je vůdkyní běloruské opozice, kandidovala v prezidentských volbách 2020 v Bělorusku. Podle oficiálních výsledků získal ve volbách dosavadní prezident Lukašenko 80,1 procenta hlasů, Cichanouská skončila s 10,1 procenta hlasů druhá. Hlasování podle opozice provázely podvody, režim zakázal účast nezávislých pozorovatelů, zadrženo bylo mnoho novinářů i aktivistů.
Cichanouská, která označila výsledek voleb za zfalšovaný a sebe za vítězku, se kvůli obavám o svou bezpečnost, a zřejmě také pod nátlakem Lukašenkových bezpečnostních sil, den po hlasování uchýlila do Litvy. Bělorusko na ni tentýž rok vydalo mezinárodní zatykač a je na seznamu hledaných osob. Loni Minsk požádal Vilnius o vydání Cichanouské, což Litva okamžitě odmítla. Zatykač na Cichanouskou vydalo i Rusko, údajně kvůli bilaterálním dohodám s Běloruskem.