Projekt společné evropské stíhačky drhne. Další F-35 ale zatím nekupujeme, komentuje Německo zprávy

„Ministerstvo obrany v současné chvíli neplánuje pořídit si další F-35 nad smluvně dohodnutých 35 kusů,“ citovala podle ČTK agentura Reuters mluvčího německého ministerstva obrany. Web Politico předtím psal, že resort na přímý dotaz odmítal věc komentovat.

„Rozhovory mezi Německem a Spojenými státy, které nebyly veřejně oznámeny, přicházejí v delikátní chvíli pro evropskou obrannou spolupráci. Jen několik dní předtím vzplanulo napětí mezi Berlínem a Paříží ohledně Future Combat Air Systemu (FCAS), vlajkové lodi evropského programu stíhaček nové generace. Francouzští průmysloví hráči pro sebe prosazovali 80procentní podíl prací na centrálních komponentech letounu,“ podotkl Politico.

Nákup dalších amerických letounů by pro Berlín představoval otočku oproti dřívějším plánům, když projekt FCAS veřejně označoval za budoucí pilíř evropské obranné suverenity. Kancléř Friedrich Merz letos označil za „absolutní prioritu“, aby bylo „krok po kroku dosaženo nezávislosti na USA“.

Německá vláda rozhodla o nákupu 35 amerických stíhaček v roce 2022 po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. Následně podle serveru Politico probíhala jednání o nákupu osmi dalších letadel, která však vyšla naprázdno. Po nástupu nepředvídatelné administrativy Donalda Trumpa se přitom začaly ozývat hlasy, že spoléhání na americké letouny, byť s účastí německé firmy Rheinmetall, nemusí být prozíravé.

„F-35 je systém, který USA zásadním způsobem kontrolují,“ řekl tehdy v rozhovoru pro list Der Tagesspiegel poslanec Roderich Kiesewetter, obranný expert vládní CDU. „Teoreticky tak mají USA páku, aby mohly nám a jiným znemožnit F-35 používat,“ dodal.

Spekulovalo se o možné alternativě v podobě švédských strojů Gripen či francouzských letounů Rafale. Dlouhodobou prioritou Berlína byl ale zjevně projekt společné evropské stíhačky za účasti Německa, Francie a Španělska. Jenže ten zatím postupuje jen pomalu.

„F-35 nabízí Německu osvědčenou platformu schopnou nést jaderné zbraně, která by mu umožnila nést americké jaderné bomby uložené v Německu v rámci odstrašovací strategie NATO a mohla by být v provozu do roku 2027. Naproti tomu FCAS je stále v rané fázi vývoje a demonstrační let se neočekává dříve než v roce 2028 nebo 2029,“ upozorňuje web.

Přetrvávající neshody s Paříží ohledně společného projektu potvrdil tento týden Merz. „Rozhodli jsme se tuto otázku v příštích několika měsících definitivně vyjasnit. Rozdílné názory na složení tohoto konsorcia dosud nebyly vyřešeny,“ řekl německý kancléř během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Berlíně. „Rozhodně ale chci, abychom se drželi dohod, které jsme uzavřeli s Francií a Španělskem ohledně FCAS,“ ujišťoval podle agentury Bloomberg.

Francouzský prezident Emmanuel Macron bude s Merzem jednat v Berlíně tento měsíc a na toto téma během jednání zřejmě dojde. Německý ministr obrany Boris Pistorius se přitom má se šéfem Pentagonu Petem Hegsethem sejít už tento týden.