Někdo chce překreslit hranice na Balkáně

Dokument, k jehož autorství se nikdo nehlásí, se zabývá situací na Balkáně, zejména v Bosně a Hercegovině (BiH). Je to podle něj stát, který vznikl na základě Daytonských dohod z roku 1995, odrážejících a konzervujících tehdejší poválečný stav.

Nezabývaly se záležitostmi uspořádání a fungování země v mírových podmínkách. BiH je politicky, etnicky i nábožensky příliš různorodý útvar, jeho instituce jsou zkorumpované a nefungují a současný stav nevyhovuje nikomu kromě hrstky politiků a jejich aparátu, kteří v tomto prostředí hromadí moc a majetek.

Dnešního stavu využívá Turecko, které tam posiluje svůj politický a náboženský vliv, včetně radikálního islamismu. Tento stav je brzdou dalšího sjednocování Evropy a rozšiřování Evropské unie, píše se ve dvoustránkovém pojednání.

Záhadný dokument nabízí řešení v podobě překreslení hranic v prostoru někdejší Jugoslávie.

Část BiH osídlená převážně Chorvaty připadne Chorvatsku, Srby osídlená a spravovaná část se stane součástí Srbska, Kosovo a zhruba třetina Severní Makedonie, v níž převažují etničtí Albánci, bude připojena k Albánii. To, co z BiH zůstane, bude teritorium osídlené převážně muslimy hlásícími se k bosenské národnosti.

Z textu i z připojené mapy je zřejmé, že na překreslení hranic by územně i strategicky vydělaly především Chorvatsko a Albánie, jejichž bilancí by byl nemalý čistý zisk. Může to být nešikovnost grafika, ale na mapě je jako součást Albánie vyveden i řecký ostrov Korfu.

Dokument, o němž – jak se nyní ukázalo – všichni už od února vědí, ale nikdo se k němu nehlásí, jako by vyšel z dílny chorvatských nacionalistů. Srbové jsou podezřelí jen o trochu méně. Územně by sice vydělali, ale tento zisk by sotva kompenzoval politickou prohru a ztrátu tváře při předání Kosova Albánii.

Jak se do toho dostalo Slovinsko, o němž se hovoří jako o tom, kdo se postaral o distribuci dokumentu?

Jeho politikové údajně také vyzvídají, jak se k záležitosti postaví zainteresované strany a velcí evropští hráči. Je tomu tak možná proto, že Slovinsko bude ve druhé polovině roku předsedat EU a začleňování Balkánu by mohlo být jedním z témat jeho předsednictví.

Prudké odmítnutí této myšlenky v Sarajevu, v severomakedonské Skopji i v černohorské Podgorici, jíž se navrhované změny de iure netýkají. Zdrženlivý odstup v Záhřebu a v Bělehradě, jízlivá zvědavost Turecka jasně hovoří o postoji hlavních protagonistů.

Není sporu o tom, že ten, kdo by se pustil do realizace nápadu autorů anonymního dokumentu, by otevřel Pandořinu skříňku s démony nacionalismu, potlačovaných křivd a touhy po pomstě. Až se vnucuje myšlenka, zda pojednání o novém uspořádání na západním Balkáně nemá na svědomí někdo, komu je možnost rozšiřování EU tímto směrem úporně proti mysli.